Zabije vás dřív než cigarety! Všechny tváře smrti vás vedou místy, kde místo parfému voní strach
Severní Pfalz není čtvrť, kam si vyrazíte pro trdelník. Je to místo, kde zmrzne i cigaretový dým – a přesto si říkáte o další šluk. „Pfalz je vážně jako cigarety…“ a tahle věta přesně vystihuje, proč se od nové knihy Adama Pýchy neodlepíte: je temná, návyková a přesně kalibrovaná, aby si podala vaše nervy.
Pýcha tady míchá krimi s urbánní mytologií a kousavým politickým komentářem. V ulicích, kde se realita potkává s pověstmi, přichází „nová tvář smrti“ – titul i maska, břemeno, o které se hraje víc než o pár titulků v novinách. A zatímco dav na náměstí řve „Za Pfalz!“ a kotlíkuje se to k lynči, dokáže běs uklidnit stará ukolébavka? Ne, to není over-the-top. To je precizně vystavěná scéna, která stojí na logice světa – a mrazí z ní po celém těle.
Hrdiny téhle jízdy nejsou supermani: plukovník Vincent Haas je unavený profík před důchodem, který kulhá a občas se chytá cigára, a Samuel Birke, zbitý samotář, který tvrdohlavě chodí do míst, kam by nikdo soudný nevlezl. Tihle dva nejsou jen cool – jsou uvěřitelní. A to je víc. Svět? Lahůdka. Eden jako prvorepublikový sen, který se po setmění mění v peklo, Modrý pavilon, kde se z reality stává trh s dušemi, kino Faun s poslíčky a podzemní bankou, mapy, z nichž Pfalz mizí, a hřbitov otevřený „od půlnoci do půlnoci“. Má to chuť železa na jazyku a šramot starých novinových článků, vystřižených a založených, v uších.
Záporáků se tu najde pár, ale nejnebezpečnější je systém. Makarov – šedivý aparátčík se zelenýma očima – pronese to nejděsivější: „Důkazy budou.“ A člověku dojde, že v tomhle městě se realita nevysvětluje, ale vyrábí. Tohle není laciná agitka; je to chytrá, trpělivá práce s mocí, davem a šumem propagandy. Jasně, občas Pýcha vysvětluje víc, než by musel – zejména v některých „politických“ dialozích by se šlo spolehnout na čtenářův instinkt. Ale to je drobná daň za svět tak poctivě vystavěný.
Poslechněte si čtenou ukázku z knihy:
A když pak stojíte s Antonem na mostě, když se v Edenu rozezní výsměch a na náměstí to vře, víte, že jste v knize, která si na nic nehraje. Prostě to roztáčí, lapá do sítí z písmen a vět, které má Pýcha pod kontrolou. To ostatně dokázal knihou Druhá šance, fascinující povídkou Víš, tak to prostě musí být, kde i na malém prostoru rozehrává velké vyprávění, nebo sbírkou poezie Držet břitvu na tepu doby. Všechny tváře smrti jsou přesně ten typ městské temnoty, která se nežvýká – ta se drží pod jazykem. Pro fanoušky noiru, drsné krimi, urban fantasy i alternativní historie „must-read“, tedy něco, co chcete a musíte mít. Je to poklad i pro recenzenty: hutné citace, jasné motivy, scény, které se píšou samy. „Tvář smrti musí být nalezena. Jen tak se navrátí rovnováha.“
Hodnocení: 85 %
Adam Pýcha
Všechny tváře smrti
Vydavatel: Vendeta, 2025 • Počet stran: 280 • Obálka: Kreativní Bojovníci s. r. o.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.