Příběhy bezpráví: Hrdinské činy maže virus z Kremlu! Osmičková výročí, škola hrou a měsíc filmu na školách
Osudové osmičky, zejména únor 1948, připomene stovkám žáků základních a středních škol už 14. ročník projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách. Slavnostní zahájení včetně ocenění tří odvážných pamětníků proběhlo ve čtvrtek v pražském Kině Lucerna. Vedle dramatických filmů se studenti letos o bezpráví a vzdoru proti diktatuře poučí i díky výukové deskové hře.
Zapojené školy obdrží deskovku Operace Paměť, která vznikla pod hlavičkou projektu Příběhy bezpráví. Žákům a studentům přiblíží konkrétní osudy lidí, kteří se v období let 1945-1989 zachovali statečně a postavili se komunistickému režimu v Československu. Zápletka hry spočívá v tom, že všechny soubory s příběhy pamětníků uložené v digitálním historickém archivu napadl počítačový virus Kremlin Horse a poškodil databázi. Úkolem hráčů je poskládat jednotlivé příběhy dohromady a pomocí získaných žetonů vytvořit co nejsilnější antivirovou ochranu.
Hra byla vytvořena k příležitosti „osmičkových výročí“ a obsahuje 36 karet s portréty a osudy pamětníků, herní plány, pravidla a žetony. Může se do ní zapojit celá třída. Každý hráč má kartu s jedním příběhem a jeho úkolem je obhájit před ostatními, proč by zrovna tento konkrétní příběh měl zůstat zachován pro budoucí generace a ochráněn před ničivým virem. Pravidla i veškeré materiály si školy, a vlastně kdokoli, může stáhnout zdarma z webu.
Filmy i besedy
Vedle hry samozřejmě projekt Příběhy bezpráví opět přinese poutavé filmy. Za 13 let uspořádaly školy po celé České republice 7 844 projekcí pro více než 320 000 žáků. I letos budou promítání doprovázet besedy s pamětníky, historiky i filmaři s tematikou moderních československých dějin. Žáci a studenti dostanou tentokrát příležitost dozvědět se především, co předcházelo osudovým událostem z února 1948 i jaký byl jejich průběh a důsledky pro směřování naší země na dalších čtyřicet let.
„Mladí lidé by si měli uvědomit, že demokracie není samozřejmá, že je třeba o ni pečovat, zejména v době, kdy je oslabována. A k tomu v České republice dochází. Naše společnost se jakoby vzdává některých prvků demokratického systému. Politika se stává doménou antisystémových populistů, demagogů a xenofobů,“ varuje ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota. „Nejen z jejich strany dochází k relativizaci zločinné podstaty předlistopadového režimu. Mnozí politici rozdmýchávají napětí a přiživují různé nejistoty a strachy.“
Letos si mohou školy vybírat ze čtyř filmů. Tentokrát se tematicky vztahují ke komunistickému státnímu převratu v roce 1948. Nejnovějším z nich je krátký střihový dokument Karla Strachoty Právě se vracím z Hradu, který bude premiérově uveden během slavnostního zahájení v kině Lucerna. Jde o obrazovou esej sestavenou z archivních filmových záběrů, která přináší svědectví o tom, jak přišli občané Československa na několik desítek let o demokracii, a zároveň nabízí otázku, nakolik je odkaz tehdejších událostí aktuální i dnes. Součástí letošní nabídky je také snímek Jan Masaryk a třetí republika. Jde o zkrácenou verzi dvoudílného dokumentu přibližujícího osobnost diplomata a politika Jana Masaryka včetně jeho poválečného politického angažmá. Ve výběru je i dokument Ztracená duše národa: Ztráta tradice Olgy Sommerové, který odhaluje na základě osudů dvou perzekuovaných sedláků zločinnost komunistického režimu, či snímek Případ Dr. Horáková v režii Jana Mudry, přibližující mimo jiné roli komunistické propagandy při vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou.
Zároveň budou zapojeným školám také dostupné online dva díly seriálu Stream.cz Slavné dny: Den, kdy vzniklo Československo a Den, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda.
Žáci a pamětníci
Událostem roku 1948 je tentokrát věnováno i téma „Paměť roku 1948“ projektu Z místa, kde žijeme, do něhož je zapojeno deset týmů ze základních a středních škol. Ty na jaře letošního roku pátraly po tom, jak na přelomové události roku 1948 vzpomínají jejich rodinní příslušníci a pamětníci z jejich okolí, co se o nich mohou dozvědět z městských kronik nebo dobových regionálních tiskovin, a tyto příběhy následně zaznamenaly. Mladí lidé, kteří se již narodili do svobody a demokracie, se v průběhu pátrání bavili s těmi, kteří většinu života prožili v totalitě. Tématy jednotlivých týmů v letošním roce bylo například znárodnění rodinného podniku Petrof či zmapování průběhu roku 1948 na konkrétní škole.
V rámci osmičkových výročí proběhl také koncem června, v předvečer Dne památky obětí komunistického režimu, originálně pojatý pietní akt s názvem Den Příběhů bezpráví. Na Střeleckém ostrově v Praze desítky studentů vypustily na Vltavu 248 plujících lampionů se jmény lidí, které komunisté popravili z politických důvodů.
Na sobotu 17. listopadu (Den boje za svobodu a demokracii) se na Jungmannovo náměstí v Praze chystá veřejné promítání filmů z produkce Člověka v tísni a s tematikou moderních československých dějin.
