Příběhy bezpráví: Hrdinské činy maže virus z Kremlu! Osmičková výročí, škola hrou a měsíc filmu na školách

Autor: mav - 
2. 11. 2018
15:41

Osudové osmičky, zejména únor 1948, připomene stovkám žáků základních a středních škol už 14. ročník projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách. Slavnostní zahájení včetně ocenění tří odvážných pamětníků proběhlo ve čtvrtek v pražském Kině Lucerna. Vedle dramatických filmů se studenti letos o bezpráví a vzdoru proti diktatuře poučí i díky výukové deskové hře.

Zapojené školy obdrží deskovku Operace Paměť, která vznikla pod hlavičkou projektu Příběhy bezpráví. Žákům a studentům přiblíží konkrétní osudy lidí, kteří se v období let 1945-1989 zachovali statečně a postavili se komunistickému režimu v Československu. Zápletka hry spočívá v tom, že všechny soubory s příběhy pamětníků uložené v digitálním historickém archivu napadl počítačový virus Kremlin Horse a poškodil databázi. Úkolem hráčů je poskládat jednotlivé příběhy dohromady a pomocí získaných žetonů vytvořit co nejsilnější antivirovou ochranu.

Hra byla vytvořena k příležitosti „osmičkových výročí“ a obsahuje 36 karet s portréty a osudy pamětníků, herní plány, pravidla a žetony. Může se do ní zapojit celá třída. Každý hráč má kartu s jedním příběhem a jeho úkolem je obhájit před ostatními, proč by zrovna tento konkrétní příběh měl zůstat zachován pro budoucí generace a ochráněn před ničivým virem. Pravidla i veškeré materiály si školy, a vlastně kdokoli, může stáhnout zdarma z webu.

Filmy i besedy

Vedle hry samozřejmě projekt Příběhy bezpráví opět přinese poutavé filmy. Za  13 let uspořádaly školy po celé České republice 7 844 projekcí pro více než 320 000 žáků. I letos budou promítání doprovázet besedy s pamětníky, historiky i filmaři s tematikou moderních československých dějin. Žáci a studenti dostanou tentokrát příležitost dozvědět se především, co předcházelo osudovým událostem z února 1948 i jaký byl jejich průběh a důsledky pro směřování naší země na dalších čtyřicet let.

„Mladí lidé by si měli uvědomit, že demokracie není samozřejmá, že je třeba o ni pečovat, zejména v době, kdy je oslabována. A k tomu v České republice dochází. Naše společnost se jakoby vzdává některých prvků demokratického systému. Politika se stává doménou antisystémových populistů, demagogů a xenofobů,“ varuje ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota. „Nejen z jejich strany dochází k relativizaci zločinné podstaty předlistopadového režimu. Mnozí politici rozdmýchávají napětí a přiživují různé nejistoty a strachy.“

Letos si mohou školy vybírat ze čtyř filmů. Tentokrát se tematicky vztahují ke komunistickému státnímu převratu v roce 1948. Nejnovějším z nich je krátký střihový dokument Karla Strachoty Právě se vracím z Hradu, který bude premiérově uveden během slavnostního zahájení v kině Lucerna. Jde o obrazovou esej sestavenou z archivních filmových záběrů, která přináší svědectví o tom, jak přišli občané Československa na několik desítek let o demokracii, a zároveň nabízí otázku, nakolik je odkaz tehdejších událostí aktuální i dnes. Součástí letošní nabídky je také snímek Jan Masaryk a třetí republika. Jde o zkrácenou verzi dvoudílného dokumentu přibližujícího osobnost diplomata a politika Jana Masaryka včetně jeho poválečného politického angažmá. Ve výběru je i dokument Ztracená duše národa: Ztráta tradice Olgy Sommerové, který odhaluje na základě osudů dvou perzekuovaných sedláků zločinnost komunistického režimu, či snímek Případ Dr. Horáková v režii Jana Mudry, přibližující mimo jiné roli komunistické propagandy při vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou.

Zároveň budou zapojeným školám také dostupné online dva díly seriálu Stream.cz Slavné dny: Den, kdy vzniklo Československo a Den, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda.

Žáci a pamětníci

Událostem roku 1948 je tentokrát věnováno i téma „Paměť roku 1948“ projektu Z místa, kde žijeme, do něhož je zapojeno deset týmů ze základních a středních škol. Ty na jaře letošního roku pátraly po tom, jak na přelomové události roku 1948 vzpomínají jejich rodinní příslušníci a pamětníci z jejich okolí, co se o nich mohou dozvědět z městských kronik nebo dobových regionálních tiskovin, a tyto příběhy následně zaznamenaly. Mladí lidé, kteří se již narodili do svobody a demokracie, se v průběhu pátrání bavili s těmi, kteří většinu života prožili v totalitě. Tématy jednotlivých týmů v letošním roce bylo například znárodnění rodinného podniku Petrof či zmapování průběhu roku 1948 na konkrétní škole.

V rámci osmičkových výročí proběhl také koncem června, v předvečer Dne památky obětí komunistického režimu, originálně pojatý pietní akt s názvem Den Příběhů bezpráví. Na Střeleckém ostrově v Praze desítky studentů vypustily na Vltavu 248 plujících lampionů se jmény lidí, které komunisté popravili z politických důvodů. 

Na sobotu 17. listopadu (Den boje za svobodu a demokracii) se na Jungmannovo náměstí v Praze chystá veřejné promítání filmů z produkce Člověka v tísni a s tematikou moderních československých dějin.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

satanas ( 2. listopadu 2018 16:16 )

Vymyvani mozku uspesne pokracuje..Je na rodicich aby potomkum rekli tu "Pravdivou" pravdu..A je nejvyssi cas zacit pripominat Zlociny kapitalismu!

Zobrazit celou diskusi
Další videa