Komentář: U Okamury vědí, jak si pravdu odklidit z cesty. Děsí už i Babiše
V SPD Tomia Okamury vzplála poslední dobou neobvykle filozofická diskuse o tom, co to je pravda. „Pokud chcete říkat pravdu, obvykle se dostanete do nějaké zprávy. Kdo řekne, co je vlastně pravda. Denně ve sdělovacích prostředcích vidíme, jak se dá pravda tam či onam přihnout,“ zamyslel se naposled třeba Radek Koten, k údivu mnoha lidí šéf sněmovního bezpečnostního výboru.
Pro odpověď nemusí chodit daleko. Právě v SPD totiž nejlépe vědí, co pravda přinejmenším není. Nedávno se jejich šéf Okamura znovu zbytečně moc rozpovídal na téma romského koncentráku v Letech, když s odkazem nejen na jistou vědeckou knihu řekl, že to byl vlastně rekreační tábor bez plotu a s volným režimem.
Jak je všeobecně známo, je právě Okamura machr na pravdu, takže se v jediném svém vyjádření osvobodil od pravdy hned třikrát: romský tábor byl oplocený, volný režim v něm nebyl a jím zmiňovaná kniha neexistuje.
Inspirace Zemanem, také „viróza“
Čeština má pro podobné chování i mnohem jednodušší výraz, a sice lhaní. Ale možná se Okamura jen inspiruje prezidentem Milošem Zemanem, po jehož boku hrdě řeční nebo slaví volební triumfy. Pro něj stále nikdo nenašel článek, v němž Ferdinand Peroutka oslavuje Hitlera. A Okamurou se pro změnu inspirují jeho obdivuhodné kádry z SPD. Například Miloslav Rozner už předtím na sjezdu SPD mluvil o táboře v Letech jako o „neexistujícím pseudokoncentráku“. A to prý podle Okamury není pro SPD žádné téma!
Okamura se za svá slova téměř omluvil, když se vymluvil na slavnou horečku „39“. Celá republika prý věděla, že je mimo, čímž se vlastně pravdě výjimečně i přiblížil. Rozner si už před volbami, když se viděl v televizi, zase postěžoval, že to moc neumí se slovy, i on s nimi nakládá po svém. Oba přesto stihla za Lety trestní oznámení, i pravda má totiž své meze.
S „desítkou“ do vlády? Babiš se cuká
S Okamurou i jeho SPD by samozřejmě byla celkem legrace, něco ve stylu někdejších Sládkových republikánů: i z SPD vycházejí přímo fantastické nepravdy a výmysly (nejen ty o uprchlících vystupujících z autobusu), sem tam dojde i na fyzický kontakt s okolím a obě party spojuje i hodně kreativní hospodaření, za které padají další trestní oznámení. Problém je, že SPD se nyní tlačí do vlády a díky povolebnímu patu maximalizuje svůj desetiprocentní populismus, zatímco Sládkovi vždy zbyla jen ulice.
Okamura se sice veřejně rád chlubí, jak už je téměř ve vládě, ve skutečnosti ale premiéra v demisi a šéfa ANO Andreje Babiše nic neděsí tak zle jako on. Šéf SPD za sebou totiž netáhne jen lidi jako Rozner nebo Koten. Má blízko i k někdejšímu pražskému kmotrovi ODS Tomáši Hrdličkovi a to už je horší příběh.
I proto se Okamura tak vehementně „legalizuje“ přítomností v Zemanově štábu, případně přifukuje svůj vliv v byznysu, když na Velké pardubické nebo Fed Cupu posedí s miliardářem Davidem Beranem. Pravda ale je, že právě v SPD nejlíp vědí, jak se do zpráv obden dostat i bez pravdy, jež si prakticky pro jistotu odklidili z cesty.
Okamura jen lže a vymysli si zoufalství a touha po moci,dostat republiku na dno.Hruza!!!!!