Bezpečnostní analytik o tristní situaci krytů v Česku: Většina z nich je nepoužitelná
Hrozba bezpečnostních rizik, válečné či jaderné konflikty. Situace, před kterými nelze zavírat oči. Vojenské invaze rezonují celým světem. Už v únoru si budeme připomínat třetí výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. I když experti i vládní činitelé upozorňují, že České republice bezprostřední nebezpečí nehrozí, měli bychom být připraveni na vše. Jak jsme na tom s kryty u nás? Vědí o nich lidé? A v jakém stavu jsou? Nejen na to v Epicentru odpovídal generál v záloze, bezpečnostní analytik, odborný asistent a výkonný ředitel CEBES na CEVRO Univerzitě, František Mičánek.
V České republice je podle Mičánka necelých 6000 krytů, ne všechny jsou ale zcela funkční a pro všechny rozhodně nestačí.
„No, tady na tom jsme poměrně tristně, tak, jak jsem se původně vyhýbal tomu slovíčku, že na tom nejsme tak špatně, tak tady jsme na tom tristně, protože úkryty, které jsou v České republice, byly budovány někdy v šedesátých, sedmdesátých let., tak většina z nich je v dnešní době nepoužitelná nebo neaktivní. Pokud původně ty kryty se daly vyhledat na internetu nebo na portále Hasičského záchranného sboru, dnes už tam nejsou, takže se člověk musí paradoxně obrátit na muzeum ochrany obyvatelstva. Pražské muzeum, kde když si kliknete, tak skutečně najdete zhruba 5800 krytů, které jsou k dispozici v České republice,“ uvedl v Epicentru generál v záloze.
Co je doma, to se počítá
Podle Mičánka ale zjišťovat, kde a jaký kryt je v momentě, kdy už jde do tuhého, je opravdu pozdě. Podle něj by každá rodina měla mít doma tištěnou brožůrku s jasným návodem co dělat v hrozbě válečného konfliktu a krize.
„V případě, že občan by se s ní chtěl seznámit až v době, kdy dojde ke krizi, tak se může stát, že nebude k dispozici elektrická energie, nebudou k dispozici datové služby a tyto portály nebudou dostupné, to znamená to, co máme k dispozici, to je to doma, co se počítá, a to jsou ty staré, archaické, nicméně velice vhodné papírové příručky,“ uvedl Mičánek s tím, že inspiraci bychom mohli hledat například u Finů nebo Švédů, kteří tyto příručky automaticky dostávají do schránek.
„To je přesně to, co bychom mohli jako pozitivní skutečnost udělat i doma. To není strašení obyvatelstva, to je jejich příprava na to, aby zvládli krizovou situaci a aby si uchránili svůj život a majetek,“ dodal bezpečností analytik.
Kam se schovat?
Na portále Muzea civilní obrany Praha lze skutečně najít to, kdy a jaký kryt je aktivní. Smutným faktem je to, že většina z nich byla změněna například na skladové prostory, prostory muzejní nebo zábavní a jen velmi malá část je skutečně schopna plnit ten svůj původní účel.
Muzeu civilní obrany - průzkum krytů a úkrytů
„Samozřejmě nejsou to jenom kryty jako speciální stavby, které se budovaly pro válečnou apokalypsu typu jaderné války, ale k tomu se dají samozřejmě použít i úkryty, které jsou takzvaně improvizované nebo dočasné, a to jsou různé prostory podzemní, podzemní garáže, prostor v Praze, metra, případně Strahovského tunelu, které mají poměrně velkou kapacitu. Ale nikdy to nebylo, ani nebude plánováno na 100 procent obyvatelstva,“ upřesnil Mičánek a dodal, že vlastně nejlépe jsou na tom ve venkově.
Improvizované kryty
„A potom jsou ještě takové ty úplně improvizované úkryty, to jsou u nás v podstatě na venkově, každý domek, který má solidní sklep, nebo na jižní Moravě, kde mají vinné sklípky, tak to je přesně ten prostor, kde se dá přežít několik dnů, ten stav nebezpečí, než pomine a potom se dá vrátit teoreticky do nějakého normálního života. Takže takhle to dneska vypadá zhruba ten problém s kryty v České republice,“ uzavřel Mičánek.
Dům, ve kterém bydlíme, byl postaven v roce 1954, tak máme pod ním betonový kryt používaný jako sklepy. Kromě toho ten dům, co tam stál původně, dostal při náletu přímý zásah bombou. Říká se, že bomba nikdy nepadne na stejné místo. 😃