Expertka o nových pravidlech EU: Zálohování se nevyhneme. A proč by bez něj mohly zdražit nápoje?
Systém zálohování plastových lahví a plechovek v současnosti funguje v 16 zemích Evropy a příští rok se přidá Polsko, Rakousko a Portugalsko. Což znamená, že všechny sousední země budou zálohovat, a Česko by tak v srdci Evropy zůstalo jediné bez podobného systému. Podle mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýny Havligerové by to pak mohlo v budoucnu vést k nárůstu cen nápojů. V Epicentru Blesk Zpráv také vysvětlila, jaké další cíle musí Česko do příštího roku splňovat.
Ve středu Evropský parlament schválil nové přísnější cíle. „To nařízení říká, že pokud v roce 2026 nedosáhneme 80 % zpětného sběru k recyklaci u plechovek i u PET láhví, tak do dvou let musíme zavést zálohový systém nebo předložit jasný plán, jak těch cílů dosáhneme,“ vysvětlila Havligerová. „S těmi čísly, jaké máme, nedosahujeme požadovaných cílů ani u PET láhví, a u plechovek už vůbec ne. Takže nás ten zálohový systém každopádně čeká,“ potvrdila Havligerová, že se zálohovacímu systému nevyhneme.
V Česku se v současné době vytřídí zhruba 75 % PET lahví a pouze půlka z toho je zrecyklována a jen 17 % tohoto plastu směřuje do nových PET lahví. V případě plechovek je situace podle Havligerové ještě mnohem horší. Třídí se méně než 30 %, to znamená, že zhruba 3/4 toho končí ve směsném odpadu.
Zdražování bez zálohování
Kdyby se Česko stalo jediným ostrůvkem ve střední Evropě, který nezálohuje, mohlo by to podle Havligerové ve výsledku znamenat zvýšení cen nápojů. „Samozřejmě i proto, že potřebujeme nějakou alternativu, jak dosáhneme evropských cílů, které se zpřísňují, a co se často zmiňuje jako další řešení, je tzv. intenzifikace. To znamená, že budete muset přidat kontejnery na tříděný odpad a tam by bylo potřeba nějakých 2,2 milionů kontejnerů a ty investice jsou vyčísleny na investici 2,3 miliard a ročně pak provozní náklady ve výši 3 miliard, a to není málo a bezesporu by se to projevilo v dopadu na spotřebitelské ceny,“ upozornila.
Podle Havligerové může dojít k situaci, že každá země uzavře svou recyklační smyčku a materiál zůstane výhradně na jejím území. „Už teď je to složité, často se recyklát nakupuje v zahraničí, protože tříděný materiál je kontaminován a není dostatečně kvalitní pro potravinářské využití,“ uvedla.
Kdo zálohování zaplatí?
Zavedení nového zálohovacího systému bude také něco stát. Investiční náklady byly vyčísleny na 5,5 miliardy Kč a provozní náklady na cca 1,8 miliardy Kč. A jednou z hlavních obav spotřebitelů je to, že náklady ponesou v ceně nápojů. „Nápojaři nechtějí náklady spojené se zavedením systému převádět na spotřebitele. Je důležité říct, že se to nestalo ani v jedné z těch zálohujících zemí, ani na Slovensku, které zavedlo zálohování nedávno,“ zdůraznila Havligerová.
Financování systému záloh bude podle ní pokryto třemi hlavními zdroji. „Poplatky, které teď platí výrobci do systému EKO-KOM, se přesunou do zálohového systému. Další zdroje plynou z nevrácených záloh od těch, kteří obaly nevrátí, a z prodeje materiálu na další recyklaci,“ vysvětlila s tím, že si výrobci na počáteční investice budou muset také vzít půjčky.
A dívala jsi se i na platy v Rakousku??? 🙂