Gynekolog Pařízek o domácích porodech: Každý desátý případ končí komplikacemi. Rozhodují minuty
Každý porod, i ten nejpřirozenější, představuje riziko a to nejen pro matku, ale také miminko. Přesto stále častěji ženy touží po domácím porodu, protože je podle jejich názoru přirozenější a bližší přírodě a to i přesto, že při komplikacích o životě dítěte nebo matky rozhodují minuty. Nejen o rizicích domácího porodu hovořil v Epicentru Blesk Zpráv lékař gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1 LF UK, Antonín Pařízek.
„Každá žena, každá rodina chce mít zdravé dítě,“ uvedl gynekolog Antonín Pařízek, který zároveň zdůraznil, že i přirozený porod má svá rizika a to z hlediska matky i z hlediska dítěte.
„To největší riziko, se kterým se setkáváme i u nízko rizikových porodů, zhruba u každého desátého, dvanáctého porodu, je, že nastane situace, kdy dítě začne mít nedostatek kyslíku, pak se musí, jakmile to zjistíme, něco udělat, buď akutní císařský řez, nebo musíme použít porodnické kleště, nebo vakuum extrakci,“ podotkl porodník.
Tím však podle slov Pařízka krize nemusí být zažehnána. „Pak to dítě potřebuje okamžitou, intenzivní nebo dokonce resuscitační péči erudovaného, dětského lékaře nebo neonatologa a tam je každá minuta drahá, takže jestliže ta žena rodí kdekoliv mimo porodnické zařízení, tak riskuje, že v případě komplikací to dítě nebude mít adekvátní péči,“ shrnul rizika domácích porodů.
Čísař na přání?
Řeč ve studiu přišla i na rizika císařského řezu. V České republice nejsou povolené císařské řezy na přání a v současné době tvoří zhruba 25,7 procent všech porodů, což je průměr Evropské Unie. Například ve Spojených státech Amerických se jich provádí 33 procent, přitom zdravotní důvody jsou evidovány jen u 10 až 15 procent z nich.
„Pro ženu, která chce mít další dítě, je císařský řez nevýhodný, protože určitě bude v dalším těhotenství problém jednak s uložením plodového vejce, mohou být abnormality v uložení placenty, a zároveň se každý bude v případě dalšího těhotenství velmi zajímat, jestli je pevná jizva na děloze po předchozím císařském řezu,“ vyjmenoval Pařízek některé rizika z hlediska matky.
„Z hlediska plodu, je prokázáno na skutečně velikých souborech novorozenců a sledování dětí po předchozím císařském řezu, že se u nich častěji vyskytuje hypertenze, diabetes nebo ADHD,“ upozorňuje Pařízek.
Podle něj to souvisí s tím, že dítě již v průběhu porodu neprojde porodním kanálem, měkkými a tvrdými porodními cestami a tudíž se řádně neosídlí mikrobiomem, neboli „těmi hodnými bakteriemi matky a právě tento mikrobiom je pak zodpovědný za to, že mohou nastat v pozdějším ontogenetickém vývoji dítěte nepravidelnosti, nebo dokonce nemoci.“
Na druhé straně se podle předního českého porodníka hledá cesta, jak vytvořit i při císařském řezu co nejpřirozenější prostředí a už i u nás je běžnou praxí tzv. bonding, kdy se už během porodu čerstvě narozené miminko přikládá nejen k obličeji maminky, ale i na její hruď.
