24. červen 1989: Walkman slaví deset let

 (Autor: Archív)
Autor: ČTK, rum - 
24. června 2009
05:00

Walkman slavil přesně před dvaceti lety své de-sáté narozeniny. Přitom, když jej v roce 1979 uvedla japonská firma Sony na trh, nikdo nevě-řil, že bude úspěšný.

První walkmany stály kolem 200 dolarů, což se ex-pertům na elektroniku zdálo jako dost peněz za pouhou výhodu, že majitel minipřehrávače bude moci svou hudbu poslouchat kdekoliv. Jak se mýli-li! Za deset let se jich vyrobilo na 50 milionů.

K nám dorazily, jako téměř vše za vlády komunistů, se značným zpožděním. „Když mi bratr přivezl v roce 1988 z Rakouska walkmana, byl to po-klad. Nikdo jiný ho u nás ve třídě neměl, byla jsem naprostá hvězda,“ vzpomíná čtenářka Blesku Lenka Burešová.

Jako snad všechny geniální nápady i walkman vzni-kl vlastně náhodou. Tehdejší šéf Sony měl už údaj-ně dost divoké hudby svých dětí, tak svým kon-struktérům zadal úkol, aby sestrojili přístroj, který by mu umožnil poslouchat kdekoliv hudbu, kterou chce on a ne tu, kterou mu »servírují« pubertální ra-tolesti. Dnes už je walkman pradědeček a své místo přepustil i-Podům a »empétrojkám«.

 

phvgeo ( 25. června 2009 08:35 )

jeden znamej "cestoval" do Jugoslavie asi 5 let a pak se to "podelalo" a jel svobodne. Oni svazaci mu nedali devizovy prislib a tak v Cedoku nedostal poukaz. coz o to utect se dalo, ale co pribuzni utecenych? budte rad, ze nevite o cem se zde jedna a mate informace z tak pate ruky. Ona zkusenost a teorie z hospod jsou rozdilne veci. Znam jednoho co utek pred vojnou a vim jak dopad jeho bratr, co nemel potrebu odejit. Vyzral si to za emigrujiciho bratricka.

djaba ( 24. června 2009 17:40 )

My jsme v té době vyrostli , byli jsme ubezpečováni o správnosti socialismu a že jinde ve světě je to strašné .Vtloukali mi to ve škole , doma ,v pionýru i třeba v rybářském kroužku , četl jsem to a viděl v televizi .Jiné informace nebyly , nemohli jsme srovnávat , o západě jsme znali jen armády nezaměstnaných a žebráky za každým rohem , drahotu a hlad .Běda kdo emigruje , tam mu tam dají kapky , že se rád vrátí .Takže jsme tady žili , čekali s hrdým pocitem , že nás tady nikdo nevykořisťuje a že to tak má být .Postupem času jsem sice zjišťoval , že je to kapku jinak ,ale možná strach , možná lenost , možná zodpovědnost způsobily , že jsem neemigroval .No a mám byt, mám nějakou elektroniku , pračku co neskáče a v televizi mě neotravuje spartakiáda .

gogo ( 24. června 2009 16:13 )

Dalo se odejít. Dalo se utéct. Kdo chtěl a věděl jak, tak mohl. Na př. přes Čedok se utíkalo běžně. Nebo přes Maďarsko, přes Jugoslávii atd ... Přes "dráty" utíkal jen blázen, který nevěděl, že tudy cesta nevede. Dráty byly samozřejmě nepřekonatelné. Ale že se "utéct" dalo o tom svědčí mimo jiné i desítky tisíc emigrantů kteří utekli a nikdo je nikde nezastřelil...

phvgeo ( 24. června 2009 14:12 )

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pohrani%C4%8Dn%C3%AD_str%C3%A1%C5%BE

phvgeo ( 24. června 2009 14:08 )

jsou lidi kteri prozili mladi za totace a nyni. Z vaseho prispevku je jasne kam patrite a proto nema cenu vam argumentovat. Ono emigrovat se nedalo jen tak lehce, protoze jaksi kolem hranic byl drat plny elektriny a tak se utikalo hodne spatne. a na hranicich vas nepustili, nebo vas pri uteku 19ti letej kluk zastrelil, za coz pak dostal dovolenou a metal

Zobrazit celou diskusi