S jejich souhlasem a s podmínkou anonymity Blesk v rámci svého projektu Srdce pro vás přináší příběh domácího násilí. O oběti se stará brněnská společnost Magdalenium a Blesk se tomuto tématu i organizaci věnuje celý červenec.

POHLED ŽENY

Petra (45):  Mlátil mě, když měl náladu!

Působili jako naprosto spořádaná rodinka, oba dva rodiče měli vysokoškolské vzdělání, byt ve vilové čtvrti, dvě děti…

Bohužel to tak opravdu jen působilo. Z manžela paní Petry se po narození druhého dítěte, dcerky Aničky, stal tyran. Ženu mlátil a psychicky týral. A když třeba potřebovala peníze, musela pořádně poprosit a zdůvodnit to.

„Vše se to stupňovalo. Nejdříve to byly různá pevná držení předloktí, pak stupňující se kopání a škrcení nebo třeba do mě kopnul, když jsem vařila večeři, protože měl náladu, dále to už byly třeba údery doprostřed obličeje. Nejhorší bylo, když mě zmlátil za to, že jsem si prohlížela nějakou blikající věc, kterou odložil ze své kapsy na stolek,“ popisuje Petra s tím, že až po brutálním útoku zjistila, že se jedná o diktafon a že její muž si nahrává celé dění doma.

„Když si odložil ten diktafon na skříňku, tak jsem šla, ani jsem se nestačila zeptat, co to tam bliká, a on na mě vlítl z koupelny, snažila jsem se rychle utéct, ale držela jsem diktafon v ruce, podrazil mi nohy, upadla jsem na radiátor, praštila se do hlavy a páteře a byla chvíli v bezvědomí s otřesem mozku, tekla mi krev z nosu do pusy a po obličeji. Pak si už jen pamatuju dceru, jak běžela a bušila do táty. To byl jeden z posledních nejhorších útoků,“ pokračuje ve vyprávění.

Po jednom takovém brutálním incidentu manžel utekl. „Asi pochopil, že to přehnal, a už se nevrátil. Jeho týrání ale pokračuje dál tím, jak nám znepříjemňuje život, hlavně mé dceři,“ prozrazuje dále ze svého příběhu Petra.

Partneři jsou od sebe 11 let. Ze života Petře ale její bývalý manžel nezmizel. „Samozřejmě, že jsem ho viděla, hodně zblízka, a několikrát měl tendenci mi ublížit. A dokonce od chvíle, kdy odešel, od roku 2005, mě napadl v roce 2012 tady u nás v domě, tak jsme s dcerou jely na policii,“ popisuje Petra.

POHLED DCERY

Anička (15): Sleduju auta, kontroluju skříně…

Soud o děti se nejdříve rozhodl pro střídavou péči. To Aničce bylo pět let a jejímu bráškovi osm (dnes už plnoletý).

„Střídavka trvala pět let a bylo to naprosté peklo. Roli hrál čas, kdy děti rostly a naučily se mluvit a začaly mně být oporou a výpovědí dcery u soudního znalce došlo k tomu, že byla střídavá péče zrušena. Dcera se v 11 letech obhájila u soudu, řekla, že se otce bojí,“ dále vzpomíná Petra.

Přidává se k ní i samotná Anička: „Řekla jsem, že tam nechci, co mi dělá. Že si mě třeba posadí před sebe, dívá se mi přímo do očí a říká mi, co já dělám špatně, co máma dělá špatně a kolik toho budeme platit. A dokonce mi i řekl, že já budu špatná máma a špatná žena,“ popisuje patnáctiletá Anna.

„Už jen to, když vstal, tak mi to bylo nepříjemné, bála jsem se ho, že mi něco udělá. On mi i píše SMSky, že to bude horší, co vše udělá, a pod to se podepíše třeba tvůj táta. Jezdil třeba před moji školu, tak to mě taky vyděsilo. Od té doby sleduju modrá auta, pořád. Kontroluju v bytě skříně, zamykám dveře... Pro mě je to prostě hrozný…“ odhaluje strach z vlastního otce.

Fotogalerie
8 fotografií