Ztráta parťáka a dobrého kamaráda je pro Kulhavého těžká. Je si totiž vědom, že na zlaté olympijské medaili, kterou získal v Londýně, má zásluhu i Stander. „S Burrym jsme poslední dvě sezony trávili závody pohromadě. Měl život ještě před sebou. Je to velká rána,“ soukal ze sebe Kulhavý. „Hlavně je to ale velká ztráta pro jeho blízké.“
Bál se sednout na kolo
Rodák z Ústí nad Orlicí přiznal, že se druhý den po tragédii bál tréninku. „Ráno jsem měl problém sednout na kolo. Ujel jsem sto kilometrů a stále jsem se jen ohlížel a dával pozor na auta.“
Burryho život ukončila srážka s taxíkem, smrtelným zraněním krátce poté podlehl. „Nevím, co k tomu říct. Byl to dobrej kluk, zažili jsme spolu spoustu srandy. Budu na něj vzpomínat,“ podotknul jezdec stáje Specialized Racing.
Kulhavý také boural
Kulhavý dobře ví, jaké je to srazit se na kole s autem. V červnu 2011 se při tréninku na mistrovství světa v maratonu sám ocitl v dramatické situaci. „Borec mi na křižovatce nedal přednost,“ řekl tehdy. Narazil do boku vozu a přeletěl přes něho. Z nehody si naštěstí odnesl »jen« zlomeniny nosních kůstek, tržnou ránou na bradě a dva vyražené zuby.
