Lidí, pro které byla hra na trumpetu natolik přirozenou jako pro jiné chůze, se v naší zemi nenarodilo mnoho. Jeden z nich přišel na svět 6. října 1938 v Humpolci. Rodiče Zajíčkovi dali malému synkovi jméno Luboš. „Avšak už od útlého věku mu nikdo neřekl jinak než Bob,“ uvádí Martin Burda v radničních novinách Prahy 9 Devítka.
Od smyčce k trumpetě
Ke konci války se Zajíčkovi přestěhovali do Prahy, „protože si jeho tatínek přál, aby Bob navštěvoval pořádnou školu, a nejen venkovskou malotřídku“. Právě v české metropoli začal rozvíjet svůj nevšední hudební talent.
„Hned po válce se začal učit na svůj první hudební nástroj,“ uvádí Burda. Nebyla to trumpeta, safoxon nebo pozoun, jež jsou pro jazz obvyklé. Ten se totiž sám o sobě v tehdejším Československu netěšil zvláštní oblibě. Prvním nástrojem, na nějž se Zajíček učil hrát, byly housle. A že mu to s nimi šlo!
„Netrvalo dlouho a Bob začal svého učitele doprovázet při hraní o nedělích v kostele nebo v hostivařském biografu,“ zmiňují noviny dnes už neexistující kino, které stávalo v areálu filmových ateliéru v ulici U Pekáren. „Možná by z Boba byl solidní houslista, však na hodiny chodil ještě dalších sedm let, ale osud tomu chtěl jinak.“
V Hostivaři na pouti Zajíček poprvé slyšel jazzové skladby. A v kompozici hudebních nástrojů, které je hrály, mu nejvíce učarovala trumpeta. „Zkoušel jsem to hrát doma na housle, ale to nebylo ono,“ vzpomínal později Zajíček na to, proč vyměnil smyčcový za žesťový nástroj. Ten si vyprosil na tatínkovi, aby mu jej koupil za tehdy obrovskou sumu 1 150,- Kčs, a tak se začala rodit legenda, která si časem osvojila i hru na kornet.
Lepší šofér než hudebník
Svůj talent mohl díky šťastnému umístění pilovat i na vojně, kterou si odkroutil v Milovicích. Tam jej přidělili k vojenské kapele, a „díky benevolenci svého velitele jezdil hrát po večerech do Prahy“. V 50. letech se swing, dixieland i jazz stával totiž více populární. Po vojně už nic nebránilo, aby jeho schopnosti zazářily.
„Bob Zajíček měl za svého života možnost zahrát si i s mnoha světoznámými jazzmany. Speciální místo v jeho srdci měl fenomenální americký jazzový klarinetista Albert Nicholas (†73), jehož se podařilo přilákat do tehdy normalizací zmítaného Československa, aby v roce 1972 společně se Zajíčkem a jeho Traditional Jazz Studem odehrál několik koncertů a nahrál společnou desku,“ popisují radniční noviny.
I sám Zajíček měl možnost se svou kapelou cestovat po zahraničí. „Jako muzikant procestoval kus světa. Za volantem odřídil několik milionů kilometrů a sám s oblibou říkával, že je nutné být lepším šoférem než hudebníkem.“ Jednou se mu ale výlet za hranice mohl krutě nevyvést.
Atentát na španělského premiéra
20. prosince 1973 byl v Madridu uskutečněn úspěšný bombový atentát na tehdejšího španělského premiéra Luise Carrera Blanca (†69). Tou dobou ale ve Španělsku koncertoval i Bob Zajíček. „Frankistický režim spustil vzápětí rozsáhlé pátrání po atentátnících. Jedním z rázných opatření bylo i okamžité uzavření všech hranic,“ líčí Burda.
Kapele hrozilo, že ve Španělsku zůstanou minimálně do té doby, než budou viníci pochytáni. Navíc i coby cizinci mohli padnout v podezření. Od hudební agentury v Barceloně však Zajíček dostal doporučení, aby přece jen zkusili štěstí cestou na hranici s Francií, kde se mohli zkusit s pohraniční stráží domluvit. „K překvapení všech si španělští pohraničníci vyložili uzavření hranic po svém a vůbec se neobtěžovali jít ten den do práce.“ Cestě po dalších štacích a šťastnému návratu domů tak nic nebránilo.
Činorodý až do konce
I v požehnaném věku nezůstával Zajíček doma, aby si vychutnal klid a pohodu. Místo toho stále jezdíval hrát, o čemž svědčí například koncert 18. prosince loňského roku ve vysočanském Divadle Gong. Dva měsíce nato bohužel zemřel. „2. února nás opustil drahý přítel, mentor, jazzman tělem i duší, velký příklad pro naší mladou starojazzovou generaci, Luboš Zajíček. Nikdy na Tebe, Bobe, nezapomeneme!” rozloučil se s ním na facebookových stránkách Originální pražský synkopický orchestr.
„Bob Zajíček byl zásadní postavou české hudební scény i jazzové publicistiky,“ napsal Český rozhlas Jazz na svém facebookovém profilu. Pro Český rozhlas nejen koncertoval, ale i moderoval pořad Jazzophone.
Spolupracoval s Karlem Kachyňou (†79), taktéž se podílel na hudebních festivalech, třeba Salón tradičního jazzu, Loketské jazzové jaro a jiných. A nadto dále ještě spolupracoval s pražskými divadly, konkrétně s divadlem Viola a Ypsilonkou, kde hrál na mnoha večerech, natáčel gramofonové desky i CD. „V letech 2002 až 2007 účinkoval jako muzikant a herec v inscenaci Kometa Hanzelínova a jako odborný poradce se zúčastnil přípravy a realizace představení Swing se vrací neboli O štěstí,“ vypočítává web Ypsilonky.
Poslední koncert bez mistra pro mistra
Smrt Zajíčka zastihla v době, kdy měl rozplánovanou řadu dalších akcí, na nichž plánoval vystoupit. Jedna z nich se měla konat 16. dubna ve zmiňovaném Gongu. Tam podle Martina Burdy hrával rád a pravidelně. „Protože by si on a ani jeho blízcí blízcí nepřáli, aby se akce rušila, změní se původně plánovaný koncert ve velkou vzpomínkovou jam session, jak se sluší a patří,“ lákají noviny Prahy 9.
Kde: Divadlo Gong, Sokolovská 191, Praha 9.
Kdy: 16. dubna v 19:00.
Vstupné: 200,- Kč.
