Na svět přišel 17. září 1832 jako Friedrich Tirsch v Děčíně do rodiny zámeckého lékaře Johanna Tirsche. Nedlouho poté se famílie odstěhovala do Vídně. Otec zemřel na tuberkulózu nedlouho poté, a matka Karolina se poté s dětmi vrátila do Čech a usadila se u svého bratra – správce panství na Mladoboleslavsku.
Friedrich, Bedřich, Miroslav...
V 18 letech začal navštěvovat právnickou a filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde nasál české vlastenectví. Tou dobou se začal podepisovat nikoliv jako Friedrich Tirsch, nýbrž jako Bedřich Tyrš, načež Bedřicha nahradil Miroslavem.
V kruzích probíhajícího národního obrození se seznámil s Jindřichem Fügnerem. Padli si do noty a záhy vznikla myšlenka vytvořit Tělocvičnou jednotu Sokol, která by tužila tělo i národní cítění.
„Byly schváleny stanovy a v Panské ulici v Praze svolána na 16. února 1862 ustavující valná hromada. Dostavilo se 75 členů,“ uvedl Radek Smekal mluvčí Sokola, který dnes čítá 160 tisíc cvičenců. Tyrš obětoval Sokolu všechno, což se podepsalo na jeho zdraví.
Život v nemoci
Rozvinula se u něj psychická nemoc, na kterou bral silné léky. S ní se také v srpnu 1884 odjel léčit do hor v tyrolském Oetzu. Ubytoval se v hostinci a vyrážel na menší tůry. Zprvu poklidné zotavení se však zvrhlo v drama. Je 8. srpna 1884, krásné počasí na vycházku.
Tyrš spolkl léky a vyrazil. Okolo řeky Achy měl namířeno výš do hor. Posledním, kdo Tyrše viděl naživu byla v noci z 8. na 9. srpna na lesní mýtině místní žena. Pozdravila, ale on jakoby ji přeslechl a pokračoval v cestě. „Šel zvláštně, mátožně,“ popsala později. Až 21. srpna 1884 bylo v řečišti nalezeno prudkým proudem zohavené tělo tak, že jej nebylo možné na místě ztotožnit.
Duše v řečišti
Místní horalé po nálezu těla vyprávěli, že se naplnily jejich nejčernější předtuchy. Protože od té doby, co byl Miroslav Tyrš nezvěstný, vídali, jak po balvanech Achy poletuje umlrčí světélko – prý jeho duše.
Maniodepresivní psychóza
Jakou nemocí Tyrš přesně trpěl, se dnes již nedozvíme. Dle diagnóz moderní psychiatrie se ale můžeme domnívat, že šlo nejspíš o maniodepresivní psychózu, podle toho, že se u něj střídaly epizody křečovité radosti s bezvýchodnou trudnomyslností.
Oženil se s o 20 let mladší
Jiná doba, jiný mrav, nabízí se při zpětném pohledu na skutečnost, že se Miroslav Tyrš dvořil budoucí choti Renátě v době, kdy jí bylo pouhých 14 let, a ještě ke všemu byla dcerou jeho společníka a kamaráda Fügnera. Stalo se tak ale až po Jindřichově smrti. Renáta se s o 22 let starším Tyršem poznala, když ji od dvanácti doučoval. Vzali se po jejích osmnáctinách, 28. srpna 1872.
Ženě psal o smutku
Tyrš z Oetzu krátce před smrtí psal do Prahy dopisy, v nichž se své ženě Renátě svěřoval s pocity osamělosti a smutku. „Přes nejlepší vůli nemohu to klubko představ v hlavě rozmotati.“ uváděl roztřeseným písmem. V napsaných řádcích o sobě hodně pochyboval a měl tendenci k sebemrskačství. Renáta, s níž byl ženat dohromady 12 let, se ho naopak snažila laskavými lichotkami povzbuzovat.
Víte, že...
...Miroslav Tyrš odpočívá na Olšanských hřbitovech v mohyle společně s Jindřichem Fügnerem?
Prahou prošli sokolové a sokolky v průvodu. Začal XVII. všesokolský slet. (2024) David Malík
