Romské děti nejen ze Žižkova pochází často z chudších rodin, které si nemohou dovolit zaplatit jim nejrůznější volnočasové aktivity. „Naše klientela pochází převážně z chudých poměrů, rodiče dělají nárazové práce, brigády, dohody, nemají čas se věnovat dětem. Děti jsou dobře oblečené, mají nejnovější mobily, ale bytové podmínky bývají tristní a na aktivity dětí nezbývají prostředky, energie ani čas. Děti jezdí načerno a pak jim skáčou pokuty.“

Odpoledne po škole tráví v parku s lahví lehkého alkoholu a cigaretami. Jejich pozornost se tak streetworker Tomáš z Beztíže snaží upoutat na plastové recyklovatelné nádobky, do kterých si mohou uschovat umotanou cigaretu, aniž by ji po cestě rozsedli v kapse.

Drogy a alkohol

„Konopí a alkohol jsou mezi dětmi běžná věc. Pervitin jednu dobu jel hodně, teď je to nárazové, spíš když se objeví nějaká varna. Některá děcka jsou agresivní, mají za sebou různé deprivace, útěky, ústavní péči. Jeden kluk nám tady vykradl klub, a pak nám z vězení posílal omluvné dopisy,“ popisuje Tomáš, s jakými dětmi se při své práci setkává. Vajglovník je pak vhodnou cestou dostat se k nim blíže. 

V centru Beztíže na Žižkově tak objevíte nejen romské děti. „Máme velký akční rádius – jezdí k nám děti ze starého Žižkova, ale i z Hloubětína, Černého Mostu nebo Čelákovic, anebo z druhé strany řeky – na Smíchově sednou na devítku a jsou tady. Jedou tam, kde jim to přijde atraktivní,“ prozradil, že jakmile je teenageři poznají, vrací se do Prahy 3 do centra jako do útočiště, kde mají šanci se rozvíjet a smysluplně trávit svůj volný čas.

Video
délka: 02:33
360p

Beztíže Eva Fornálová

Jsou v uzavřené komunitě

Ze 75 % k nám chodí Romové. Poblíž je základní škola Cimburkova, což je oficiálně základka, ale chodí tam tak 90 % Romů. Je to začarovaný kruh,“ vysvětloval streetworker, že pravidla, která se tyto děti naučily na základní škole, nefungují na běžné střední, kde mají při nástupu do prvního ročníku velký problém, který se s nimi i posléze táhne. Právě v Beztíži tyto děti naráží na smíšený kolektiv.

A právě rozdávání vajglovníků při procházení ulic funguje jako vhodná pozvánka u těchto často ztracených dětí. „Děti tu vidí jiné vzory než ve své komunitě včetně školy. Mají k dispozici hezký prostor, je tu zahrada, místo na grilování. Některé nízkoprahové kluby jsou záměrně jakoby „špinavé“, tady jdeme jiným směrem – chceme, aby to tu bylo útulné. Některé děti pak říkají, že je to tady takový jejich pokojíček,“ prozradil nadšený Tomáš, který si užívá tuhle teenagerskou komunitu a vymýšlení nových programů a aktivit, ve kterých se tito teenageři realizují.

Máte-li chuť se o nízkoprahovém klubu dozvědět ještě více, nebo se stát jeho součástí, bližší informace objevíte tady.

Podívejte se, jak to v Beztíži vypadá:

Fotogalerie
16 fotografií