Novinářům to ve středu řekli předseda pražského výboru pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL), Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu a tesař Jiří Zdislav Jankovský. Zástupci města i stavebníka také naplnili časovou schránku, kterou uloží do krovu. Jsou v ní například plány stavby a současné české mince. Za rekonstrukci město zaplatí zhruba 47 milionů korun bez DPH.

„To nejnáročnější je za námi. Nanosili jsme sem trámy, které mají devět metrů na délku, mají 30 na 28 centimetrů a každý váží skoro tunu. Tahali jsme to sem téměř kilometr ručně, protože žádný jeřáb se tu nevytočí. Z původní stavby se nám podařilo zachránit přes 60 procent, to nikdo ani neočekával,“ uvedl Jankovský.

Podle Šefců z oddělení specialistů NPÚ ohořely spodní masivní trámy pouze na povrchu. Spálenina se z nich oškrabala a dají se použít dál. „Jiná situace je u krovů a věží. Ty jsou subtilnější a krovové prvky jsou poškozeny hloubkově. S těžkým srdcem jsme je zdokumentovali a budou vyrobeny přesné repliky,“ řekl Šefců.

Tesaři mají hotovou zadní klenbu cerkve, přední část je připravená na osazení věží a z poloviny je hotová velká středová klenba. „Používáme původní technologie, dřevo si kácíme sami podle lunárních fází, elektrické nářadí používáme jenom na předběžné zkracování, ale finální zkracování děláme ručními pilami,“ řekl Jankovský. Vysvětlil, že všechny stromy, z nichž vyrobili trámy, káceli kvůli kvalitě dřeva při mrazu tři dny před novem.

Úplněk táhne vodu nad zem a když jde měsíc do novu, tak se voda stahuje do země. Před novem mají stromy výrazně méně mízy, třeba až o 20 procent. Když voda vysychá, dělá tvarové změny, dřevo se kroutí a praská,“ uvedl Jankovský.

Ukrytá časová schránka

Zástupci magistrátu, Prahy 5 a stavebníka naplnili časovou schránku, kterou uloží do krovů cerkve. „Je tam podpisový arch, původní plánek, který byl předán při převozu ze Zakarpatské Rusi do Prahy v roce 1929 včetně původních fotografií, následně jsou tam mince od koruny po padesátikorunu. Dále tam byly vloženy noviny,“ vyjmenoval Wolf. Zmínil, že rekonstrukce by měla být hotová do roka. Zda pak bude cerkev vysvěcena a zda bude znovu svěřena řeckokatolické církvi, zatím není rozhodnuto. Wolf se přiklání k možnosti, že by ji provozovalo Muzeum Prahy. Wolf i starosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS) se shodli na tom, že by stavba měla být v budoucnu lépe zabezpečena.

Cerkev svatého archanděla Michala stála původně v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině. Na tehdejší Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa, byla rozebrána, převezena a znovu postavena v Praze v roce 1929, aby se stala součástí sbírek Národopisného muzea. V říjnu 2020 v ní vypukl požár, který ji závažně poškodil. Ve veřejné sbírce na její obnovu se vybraly zhruba dva miliony korun.

Fotogalerie
8 fotografií