Na videu, které se souhlasem rodiny zveřejnil záchranář a doktor z FN Motol Marek Dvořák na facebooku, jsou vidět dvě děti, jak si hrají v bazénu na zahradě. Starší se odráží od kraje a plave k lehátku, mladší, s rukávky a kruhem, ho chce následovat.
Jenže jen co skočí do vody, kruh ho překotí, a dítěti zmizí hlava pod hladinou. Začíná boj o čas. Z kruhu čouhají jen nohy a zoufale kopou ve vzduchu. Nikdo nekřičí. Prakticky hned je naštěstí vidět žena sprintující k bazénu. Dítě tak bylo pod hladinou jen asi tři vteřiny, než pro něj žena skočila v šatech do bazénu, další tři vteřiny trvalo, než se mohlo nadechnout. Nebýt jí, všechno mohlo dopadnout tragicky.
K neštěstí chyběl jeden delší okamžik nepozornosti. Nafukovací pomůcky nikdy nenahrazují dohled dospělého. U bazénu, rybníka i moře platí: Dítě není pod dohledem, pokud není v dosahu vašich rukou.
Nesvěřujte život pomůckám za stovku
Záchranáři zažívají podobné situace každý rok v létě. Kruh, rukávky ani pásky nejsou zárukou bezpečí. Děti se mohou převrátit, vysmeknout nebo zpanikařit. A často to celé proběhne v naprostém tichu. Žádný křik, žádné plácání do vody... „Pozor na ty kruhy a gumový pomůcky, nesvěříte život toho nejcennějšího, co v životě máte, pomůcce za stovku,“ varuje záchranář Dvořák v příspěvku.
„Tady naštěstí dítě bylo pod přímým dohledem maminky, která bleskově a skvěle reagovala a zabránila tím tragédii. Ale stačila chvilka a nemuseli jsme se potkat jen takhle přes obrazovku.“ A apeluje: „Dítě v bazénu nenechávejte bez dozoru ani vteřinu. Když bude nejhůř, dorazíme. Pomůžeme. A nebudeme soudit. Ale udělejte vše proto, abychom se vůbec potkat nemuseli.“
V Česku dojde ročně přibližně ke 180 utonutím. To je v přepočtu na obyvatele 2x víc, než v přímořských zemích jako Španělsko či Velká Británie.
Při záchraně je důležité zvážit všechna rizika – hloubku, proud, jez... Tonoucí se navíc snaží udržet nad vodou a v panice vás může stáhnout pod hladinu. Snažte se pomáhat ze břehu třeba dostupnými předměty na laně (např. kruh, plovák, větev, PET lahev). Do vody se nikdy nevrhejte zachraňovat bez pomůcek. Přivolejte další svědky události a zkontaktujte tísňovou linku 155. Vždy je nutné volat lékaře, tonoucí může mít i po vykašlání vody do pěti hodin otok plic.
Plavkyně radí:
Některé plavecké pomůcky pomáhají dětem překonat nejistotu z vody, jiné se hodí pro výuku plavání. Co k jejich používání radí Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Juklík?
Samostatnost - Malé děti milují, když zjistí, že jsou daleko (cca 1 metr) od rodiče a jsou zcela samostatné. Objevují radost z toho, že se vlastním pohybem dokážou ve vodě otočit dokola, že se k rodiči přibližují a zase oddalují. K výuce této adaptační fáze perfektně slouží nafukovací kruh, ale také nafukovací rukávky (alespoň dvoukomorové) či záchranná vesta. Rodič musí být ale vždy na dosah.
Plavání - Jakmile už se dítě učí konkrétnímu plaveckému způsobu, přichází vhodná doba na využití speciálních pomůcek, jako jsou destičky, ale také velmi využívané bederní nadlehčovací pásy (tzv. ježci). Kruh má většinou jednu velikost a drobnější děti jím mohou propadnout, rukávky zase mohou z ruky sklouznout.
Skoky do vody - Patří sem vodní nudle, které se mohou přeskakovat, plováky, na které se může naskakovat, nafukovací kruhy, které se mohou proskakovat, různé míče, které se chytají za letu. Často se kritizuje, že dítě skočí s kruhem do vody, nedrží si ho a kruhem prolétne. Rodič ho musí naučit rozdíl, když má roztažené paže či jako voják u těla.
Desatero bezpečného pobytu u vody
1. Nechodit se koupat sám, nepodceňovat nebezpečí vody.
2. Plavat ve vyznačeném prostoru tam, kde je místo bezpečné pro koupání.
3. Neplavat při únavě.
4. Neplavat hned po jídle, mít alespoň hodinový odstup.
5. Neskákat do vody v neznámých místech.
6. Neplavat v blízkosti plavidel a plavební dráhy.
7. Neplavat daleko od břehu, případně si zajistit doprovod lodičky.
8. Na plavidla patří děti pouze s řádně oblečenou a upevněnou záchrannou vestou.
9. Nebýt ve vodě hrubý a bezohledný.
10. Záchranu ve vodě přenechat záchranářům, vždy volat 112 či 155.
