Současný plán byl schválen v roce 1999 a stále může platit jen na základě výjimky ministerstva pro místní rozvoj. Přípravu takzvaného Metropolitního plánu schválilo zastupitelstvo v roce 2013 za primátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09), o pět let později městský Institut plánování a rozvoje (IPR) zveřejnil jeho návrh a magistrátní odbor začal s projednáváním.
V prvním kole veřejného připomínkování dorazilo asi 45 000 připomínek či námitek. Magistrátní odbor je zapracoval a následovalo další kolo v roce 2022, kdy podle vyjádření ředitele magistrátního odboru územního rozvoje Filipa Foglara podnětů přišlo asi 18 327. Jejich zpracování nyní odbor dokončuje, podle ředitele vyhověl či částečně 70 procentům připomínek městských částí.
Aktualizovaný návrh plánuje odbor zveřejnit v polovině října, následovat bude měsíční lhůta na vyjádření a poté dvě celodenní veřejná projednání. Poté odbor došlé připomínky opět zapracuje a připraví finální návrh ke schválení radou a zastupitelstvem města. „Schválení Metropolitního plánu tak předpokládáme za rok,“ shrnul náměstek primátora Petr Hlaváček (za STAN). Foglar dodal, že připomínky bude možné podat on-line přes Portál Pražana a úřad využije umělou inteligenci k předtřídění duplicitních podání.
Současný více než čtvrt století starý plán je podle šéfa IPR Ondřeje Boháče již zastaralý. „Je něco jako Škoda Favorit, a to skutečně není auto pro 21. století,“ řekl. Dodal, že mezi výhody nového dokumentu patří odblokování brownfieldů a podpora dostupného bydlení, zapracování veškerých dopravních staveb, ochrana vybavenosti a zelených ploch na sídlištích, ochrana panoramat a výšková regulace, různá podoba regulace podle charakteru jednotlivých lokalit, digitalizace budoucího pořizování změn nebo povinnost plánovacích smluv s investory v případech, kdy se jim zhodnotí pozemky, a to i když nebude nutné plán měnit.
Při projednávání dokumentu zástupci města jednali i s ministerstvy, která rovněž podávala připomínky. Při prvním projednání podle Foglara dorazily od 14 resortů, při druhém od devíti. Nejkomplikovanější bylo podle Hlaváčka vypořádat se s požadavky ministerstva kultury kvůli ochraně UNESCO a ministerstva životního prostředí z důvodu ochrany půdy. „Nyní jsme ve stavu, kdy stát protokolárně souhlasí s podobou Metropolitního plánu tak, jak je navrhován,“ doplnil Boháč.
Návrh plánu dříve kritizovaly například ekologické nebo památkářské organizace. Zpočátku kolem jeho přípravy panovaly spory, kvůli nimž v IPR mimo jiné dočasně skončil jeho hlavní autor, architekt Roman Koucký. Nakonec se do čela týmu institutu připravujícího plán po vítězství ve výběrovém řízení vrátil.
