„Vznik spolku jsme iniciovali zhruba před prvním výročím útoku. Chceme pokud možno i přispívat, aby se podobné věci už neopakovaly,“ řekla na tiskové konferenci jeho členka Adéla Linhartová. „Naším cílem je věnovat se více aktivitám. Kromě pietních se chce zaměřit i na osvětu a prosazování legislativních změn, které povedou ke změně životů náš všech,“ dodala.
Zakladatelem spolku je mj. otec jedné z obětí útoku, Lukáš Křístek. „Lidé slyšeli nějaké zvuky, protože však vrah střílel s tlumičem, nedokázali je identifikovat,“ uvedl, proč spolek podporuje zákas tlumičů.
Podle zástupců spolku není pokus, ze kterého ASSZ vycházela, srovnatelný s podmínkami na filozofické fakultě. Chybná jsou podle nich i měření obsažená v analýze. Lidé, kteří byli v době útoku na fakultě, podle nich nebyli schopni střelbu podle zvuku identifikovat. Pokud by ji poznali, mohli by se podle zástupců při útoku chovat jinak.
Pokus ASSZ se uskutečnil loni v listopadu na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zástupci střeleckých organizací spolu s dalšími odborníky tam měřili úroveň hluku, kterou by v různých částech budovy způsobily střelné zbraně s tlumiči i bez nich. Dospěli k závěru, že použití tlumiče na průběh útoku vliv nemělo.
Zdeněk Charvát z ASSZ ve čtvrtek doplnil, že z pokusu vyplynulo, že nerozpoznání střelby není způsobeno tlumičem, ale deformací zvuku při jeho odrazech v prostoru a jeho prostupu různými materiály. Odmítl i kritiku ohledně měření. Střelba s tlumičem je podle něj stále výrazně hlučná, tlumič ji podle něj ztišuje jen nepatrně a chrání tak před akutním poškozením sluchu. Na pokusu se podle něj podílela nezávislá akustická společnost. Školu asociace zvolila kvůli podobnosti s budovou, kde se střelba odehrála, provést pokus přímo na FF UK by podle ní bylo neetické. Charvát doplnil, že ASSZ za svými závěry stojí.
Zdeněk Charvát z ASSZ doplnil, že z pokusu vyplynulo, že nerozpoznání střelby není způsobeno tlumičem, ale deformací zvuku při jeho odrazech v prostoru a jeho prostupu různými materiály. Odmítl i kritiku ohledně měření. Střelba s tlumičem je podle něj stále výrazně hlučná, tlumič ji podle něj ztišuje jen nepatrně a chrání tak před akutním poškozením sluchu. Na pokusu se podle něj podílela nezávislá akustická společnost. Školu asociace zvolila kvůli podobnosti s budovou, kde se střelba odehrála, provést pokus přímo na FF UK by podle ní bylo neetické. Charvát doplnil, že ASSZ za svými závěry stojí.
Nepomůže sebeobraně
Zástupci spolku Spojeni nadějí také upozornili na to, že tlumič podle nich neslouží k obraně, naopak maskuje trestnou činnost. Připomněli, že vrah z fakulty tlumič použil pár dní před útokem, když zavraždil muže a dvouměsíční dítě v Klánovickém lese. Podle Charváta se ale pokus a analýza zabývaly pouze šířením zvuku v budově, a tato argumentace je proto podle něj irelevantní.
Zákaz tlumičů na krátké střelné zbraně a zpřísnění používání tlumičů pro dlouhé palné zbraně prosazuje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s odkazem na doporučení policie. Tlumiče budou podle návrhu patřit mezi zbraně kategorie C, tedy zbraně podléhající ohlášení. Opoziční kritici regulace argumentují tím, že tlumiče lze legálně bez evidence pořídit v sousedních zemích. Se zpřísněním podmínek nesouhlasí například i majitelé střelnic a střelecké organizace.
Při střelbě na FF UK přišlo o život 14 studentů a pedagogů, 25 lidí bylo zraněno. Krátce po útoku pachatel spáchal sebevraždu.
