Zkratka F. O. K. byla odvozena od slov Film - Opera - Koncert, označujících branže, z nichž přišli hudebníci do orchestru. Orchestr se nicméně ve 30. letech významně podílel na nahrávání hudby k českým filmům, vedle toho koncertoval doma i v zahraničí a v průběhu celé své existence spolupracuje s uznávanými pěvci, instrumentálními sólisty i dirigenty.
Samotné webové stránky orchestru uvádějí, že na počátku existence orchestru byla odvážná idea dirigenta Rudolfa Pekárka. Ten věřil, že nepříznivému dopadu hospodářské recese na pražský hudební život lze čelit vytvořením nového všestranného orchestru, který by uspokojil rostoucí potřeby rychle se rozvíjejícího zvukového filmu a rozhlasového vysílání. Založení tělesa prosadil Pekárek v druhé polovině roku 1934 na schůzi obdobně smýšlejících mladých kvalifikovaných hudebníků, kteří jej pověřili uměleckým a vedením právě vzniklého orchestru.
Mnoho desetiletí nebylo jasné, kdy a jak přesně orchestr vznikl. S nálezem recenze prvního veřejného koncertu z 24. října 1934 a s dalšími důležitými informacemi nedávno přišel bývalý vedoucí orchestrální kanceláře FOK Jiří Hannsmann. Zjistil mimo jiné, že orchestr již během léta 1934 stihl nahrát hudbu k filmu Hrdinný kapitán Korkoran.
Hudba ke stovkám filmů
Zdrojem příjmů orchestru v prvních letech existence byla práce pro rozhlas, nahrávání filmové hudby (v letech 1935 až 1942 například FOK ozvučil z celkem 234 vyrobených filmů plných 212 snímků) a spolupráce s gramofonovými firmami (nejprve zejména Esta a Ultraphon, od roku 1946 pak Supraphon). Do roku 1948 nahrál orchestr 220 snímků velmi různorodé povahy: skladby k tanci, skladby z oblasti tzv. vyššího populáru, úpravy lidových písní, operní a operetní árie a předehry.
V době nacistické okupace hrál FOK díla, která byla často chápána jako poselství mravní síly k odporu proti okupantům (Dvořákovy Slovanské tance či oratorium Svatá Ludmila, Verdiho Requiem nebo Sukův pochod V nový život). Od 1. srpna 1942 byli všichni členové orchestru „totálně nasazeni“ v Německém operním divadle v Praze, od října 1944 manuálně pracovali v podniku Ostmark Werke ve Kbelích u Prahy. Činnost FOK byla až do konce války omezena.
Zakladatel byl nacisty odstraněn
Dirigent a ředitel orchestru Pekárek byl z rasových důvodů nacisty internován, v květnu 1942 se šéfdirigentem FOK stal Smetáček, který jej vedl plných 30 let, do roku 1972. Rozšířil dramaturgický záběr orchestru - uváděl velká symfonická díla či díla autorů 20. století. FOK se pod Smetáčkovým vedením stal profesionálním symfonickým orchestrem mezinárodního významu s abonentními koncerty a dramaturgií doplňující nabídku České filharmonie.
Reprezentační orchestr
Vzrůstajících kvalit tělesa využila v roce 1952 pražská radnice a po vzoru jiných evropských měst ustavila FOK svým reprezentačním orchestrem. Původní značka se stala součástí nového názvu: Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.
V roce 1957 vyjel orchestr na svá první zahraniční turné (Polsko, Itálie, Rakousko a Německo) a zahájil tak své pravidelné a intenzivní působení na mezinárodní scéně. Orchestr poté hostoval ve většině evropských zemí, opakovaně ve Spojených státech amerických, navštívil rovněž Jižní Ameriku, Portoriko, Tchaj-wan, Turecko, Izrael, Omán, Čínu a další země. Tradiční destinací pro zájezdy je Japonsko a Jižní Korea, kde orchestr v lednu 2024 zahájil Rok české hudby. V 90. sezóně Pražské symfoniky čekají zájezdy do Německa, Velké Británie a Irska.
Na postu šéfdirigenta se za 90 let vystřídali například Rudolf Pekárek, Václav Smetáček, Jiří Bělohlávek, Petr Altrichter, Gaetano Delogu, Serge Baudo, Jiří Kout a Pietari Inkinen. Designovaným šéfdirigentem od sezóny 2025/2026 je Tomáš Netopil. Každou sezónu odehrají Pražští symfonikové v Praze na padesátku orchestrálních koncertů.
Slavná jména
Dlouhou tradici orchestru dokládá rozsáhlý katalog gramofonových, rozhlasových a televizních snímků, nejzajímavější archivní nahrávky FOK zpřístupnil online. Orchestr nahrál hudbu k většině českých filmů třicátých let; mezi prvními byly Hrdinný kapitán Korkoran, Dívka v modrém, Hej rup!, Svět patří nám, Škola základ života, Tři vejce do skla, Kristián.
Blesk Podcast: 130 let od narození Krále komiků Vlasty Buriana Blesk
Umělecké renomé a respekt si orchestr udržoval po celou dobu své existence spoluprací s mezinárodně uznávanými dirigenty (Václav Talich, Rafael Kubelík, Karel Ančerl, sir Georg Solti, Seidži Ozawa, Zubin Mehta, Kurt Masur, Carlos Kleiber, sir Charles Mackerras, Charles Dutoit, Gennadij Rožděstvenskij, Leonard Slatkin, Michel Plasson, Neeme Järvi, Krzysztof Penderecki, Christoph Eschenbach, Elijahu Inbal, Yan Pascal Tortelier, Paavo Järvi, Andrej Borejko, Helmuth Rilling, Jac van Steen a další), instrumentálními sólisty (David Oistrach, Isaac Stern, Josef Suk, Rudolf Firkušný, Svjatoslav Richtěr, Claudio Arrau, Ivan Moravec, Garrick Ohlsson, Maurice André, Mstislav Rostropovič, Mischa Maisky, Martha Argerichová, Heinrich Schiff, Anne-Sophie Mutterová, Elisabeth Leonskaja, Vadim Repin, Pinchas Zukerman, Felix Klieser, Lukáš Vondráček, Maxim Vengerov a další) a pěvci (Kim Borg, Katia Ricciarelliová, Gabriela Beňačková, José Cura, Anne Sofie von Otterová, Peter Dvorský, Edita Gruberová, Thomas Hampson, Ruggero Raimondi, Renée Flemingová, Bernarda Finková, Eva Urbanová, Pavel Černoch a další).
Pod taktovkou šéfdirigenta Braunera natočili Pražští symfonikové Dvořákovy Slovanské tance, skladby Karla Husy včetně legendární Hudby pro Prahu 1968 nebo klavírní koncerty Sergeje Rachmaninova s Lukášem Vondráčkem.
