Okenní vitráž Nejsvětější Trojice pochází z let 1935 až 1936 a vytvořil ji umělecký sklenář Josef Jiřička podle návrhu Františka Kysely. V období protektorátu musela být demontována a na své místo se už nevrátila. V prostředním okně nad hlavním oltářem je tedy v současnosti vitráž navržená Maxem Švabinským. Díly Kyselovy vitráže jsou ale součástí uměleckých sbírek Pražského hradu a jejich restaurování zajišťuje umělecké sklenářství Jiřička-Coufal, které je pokračovatelem dílny Josefa Jiřičky.
Restaurátorky nyní podle správy pracují také na mozaice Posledního soudu ze 14. století, která je na vnějším průčelí Zlaté brány. Mozaika je sestavena z více než milionu kousků štípaných skleněných kostek a kamene, což z ní podle Hradu činí jeden z největších a nejzachovalejších mozaikových obrazů v Evropě. Velkou obnovu mozaiky udělali odborníci na přelomu 19. a 20. století a poté před koncem tisíciletí, kdy ji očistili a pokryli ochrannou vrstvou speciálního laku. Stav této ochranné vrstvy každoročně monitorují.
„Rovněž probíhá celková obnova soklových partií po celém obvodu stavby a začíná se stavět lešení při jihozápadní věži, které bude využito pro další etapu péče o vnější plášť a umožní i revizi a ošetření několika figurálních chrličů,“ uvedla Správa Pražského hradu. Kromě venkovních prací se plánuje také restaurátorský zásah uvnitř katedrály, a to na dvou místech chóru.
