Již tři desetiletí v Praze i zbytku republiky probíhají četné bitvy o zachování zahrádkářských osad. Bitvy zdánlivě nicotné. Ale jejich výsledky zásadně ovlivňují krajinu naší metropole i dalších českých měst. Na straně osad stojí především zahrádkáři, sousedé, kamarádi a rodina. Proti nim obvykle vystupují politici, developeři, úředníci nebo odborníci městského plánování. Podle současného předsedy Českého zahrádkářského svazu Stanislava Kozlíka zaniklo mezi roky 2009 a 2019 kolem dvou tisíc zahrádkářských osad.
Zahrádky vs. Bytové domy
V současné době nemají zahrádkové osady v Praze na růžích ustláno. Stále platí územní plán připravený v průběhu 90. let. V něm jsou zahrádkové osady definovány jako pěstební plochy. Oproti totalitě se dnes počítá jen s 528 hektary. V porovnání s plánem za „komanče“ z roku 1986 dochází k úbytku zahrádkářských osad a pokud vyrůstají nové, tak v okrajových částech Prahy.
Podle Petra Gibase přitom nejde o socialistický přežitek. Lidé si mylně představují, že za „sociku“ nebylo co dělat, a tak se Pražané začali z dlouhé chvíle starat o zahrádky. „Zahrádkaření tak jak ho známe dnes, se v evropských městech objevuje už od 19. století,“ říká antropolog a geograf Petr Gibas.
Do Prahy se tento trend dostal z Německa jako reakce na industrializaci, nedostatek přírody a nezdravé prostředí ve městech. Nejprve vznikaly osady železničních zřízenců podél tratí a osady dělníků u zdí továren. Poté se záliba rozšířila i do měst. Měla to být zdravá rekreační rodinná činnost pro všechny, od dělníků po vrcholné politiky.
Už sto let s námi
Většina osad v Praze vznikla za socialismu. „I ty, které vznikly třeba po druhé světové válce na okraji Prahy, zanikly. Ustoupily stavebnímu boomu,“ říká Petr Gibas, organizátor naučné procházky od neziskové organizace Arnika. Jedna z nejstarších pražských osad se nachází na Libeňském ostrově. Jelikož ji už dvakrát „spláchla“ povodeň, vypadá i přes svou bohatou historii celkem nově. Druhá nejstarší zahrádkářská kolonie je v Ořechovce. Obě se datují do 20. let 20. století.
Bývalý zahrádkářský ráj u Spojovací
Většina zahrádkářských osad leží na pozemcích města, výjimečně na pozemku soukromého vlastníka. Zahrádkáři se řídí smlouvou o pronájmu, která je však mnohdy šibeniční a nastavena na krátkou dobu. Město může lehce zahrádkářům smlouvu vypovědět, prodat pozemky developerovi, který tam následně postaví třeba bytové domy. Bytů je v Praze nedostatek. Problémem ale je, že původní zahrádkáři v místě těžko dosáhnou na cenu, za kterou se nové byty nabízí.
Takový osud potkal zahrádkářskou osadu u Spojovací. Místo ní se pod parkem Třešňovka vypínají bytové domy, které jsou součástí obrovského developerského projektu Zelené město. Byt 2+kk vyjde na něco přes 8 milionů korun. Osada Třešňovka přitom vznikla již roku 1953. Začínala u silnice Spojovací a táhla se dále po území dnešního developerského projektu.
Podle Petra Gibase se však vyvlastněním zahrádek vyžene nižší třída, postaví se byty a do nich se nastěhuje střední třída s aspiracemi. Cena je příliš vysoká, bývalí osadníci na ni těžko dosáhnou. Město tak hlídá trh a pomáhá mu fungovat.
Jak založit vyvýšený záhon Receptář Prima nápadů, TV Prima
