9°C
Náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) mluvil o tom, že se blíží realizace nebo rozjetí projektů řady významných staveb. „Příští rok bude ve znamení snižujícího se zadlužení a zahajování naprosto zásadních investičních akcí,“ řekl. Zmínil hlavně stavbu metra D, rekonstrukci Průmyslového paláce, stavbu lávky pro pěší mezi Holešovicemi a Karlínem nebo také Dvorecký most nebo rekonstrukci Václavského nebo Malostranského náměstí.
Kdo zaplatí metro D?
Vyhnánek už dříve upozorňoval na to, že stavba metra D se neobejde bez peněz od státu a vkládá velké naděje do budoucí vlády. „Bylo by k Pražanům krajně nespravedlivé, kdyby tuto investici museli nést na svých bedrech,“ řekl. Vedení Prahy je často kritizováno za to, že hromadí peníze na účtech, ale podle Vyhnánka nic jiného nezbývá, pokud chce dotáhnout stavbu metra D do konce. „Jako jediná metropole ve vyspělém světě jsme ponecháni ze strany státu na holičkách při přípravě investice do metra,“ doplnil k tomu. Například Vídeň má podle něj jasnou dohodu se státem, že zaplatí polovinu stavby metra.
Nevíme, co s penězi
Opoziční zastupitel Ivan Pilný (ANO) kritizoval vyčleněných půl miliardy korun na obnovu městského mobiliáře včetně přístřešků MHD. „Jedeme na údržbu a nic moc nevíme, co s penězi. Že by došlo k nějaké změně, tak tento rozpočet rozhodně nenaznačuje,“ řekl. Opozice kritizovala rovněž podle ní vysokou částku, kterou má město na svých účtech, tu by podle ní mělo investovat.
Vyhnánek na to odpověděl, že město peníze musí hromadit právě proto, že nemá záruky od státu, že mu pomůže s velkými investicemi, a není nijak nadšený z toho, že město si musí „sedět na penězích“. „Město by nemělo být od toho, aby shromažďovalo prostředky, ale aby je investovalo ve prospěch občanů,“ dodal.
„Rozpočet mi připadá jako malý komunální socialismus,“ řekl zase starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS), který chtěl navýšit příspěvek na obyvatele pro městské části z rozpočtu hlavního města, což požadují hlavně starostové. Chtěl, aby na jednoho obyvatele dostali o 300 korun víc než doposud, jeho návrh ale přijat nebyl. Od politiků z ODS také zazněla kritika nedostatečné podpory sportu.
Pražané nebudou bydlet v lanovce
Ondřej Prokop z hnutí ANO si stěžoval na to, že město podle něj nemá dostatečně ambiciozní strategii bydlení a město do něj málo investuje. V rozpočtu se jedná o 600 milionů korun. „Místo, abyste řešili bydlení, dáváte 1,5 miliardy na lanovky. Myslíte, že Pražené budou bydlet v lanovce?“ řekl. Ptal se, proč město například nekupuje volné byty na trhu, což podle něj dělají jiná krajská města. „Neděláte pro dostupné bydlení vůbec nic,“ dodal. Náměstek pro oblasti místního rozvoje Petr Hlaváček (za TOP 09) mu na to odpověděl, že letos se v Praze zahájilo 6 tisíc bytů. Poznamenal, žel loňský rok byl také hodně poznamenán covidem a nikdo nevěděl, jestli nebude konec světa. „Jsme ve městě, kde statistiky říkají, že stavební povolení trvá 8 až 13 let,“ dodal na kritiku.
Deskovka pro zastupitele
Na jednání zastupitelstva se objevily plakáty z dílny ODS. Jedná se o deskovou hru s názvem Cesta po Praze za 80 dní. Kritizuje hlavně situaci v dopravě a připomíná hru Člověče, nezlob se. Objevují se tam hlášky jako „Nemáš kde zaparkovat. Vrať se se na start.“ nebo „Scheinherr tě tu nechce. Vrať se o čtyři políčka zpět.“.
Nejvíc peněz v běžných výdajích půjde do dopravy a školství, v prvním případě 24,1 miliardy a v druhém přes 21 miliard. Asi 3,3 miliardy půjde do zdravotnictví a na sociální oblast a asi 2,7 miliardy do městské infrastruktury. Oproti letošnímu roku běžné výdaje vzrostly, což je způsobeno například růstem výdajů 1,5 miliardy na MHD, náklady na údržbu komunikací vzrostly o půl miliardy, více než 100 milionů znamená nárůst na svoz odpadu a stejná částka bude přidána na granty v sociální oblasti.
Rovněž v kapitálových výdajích je nejvíc peněz vyčleněno na dopravu, a to asi 8,3 miliardy, jednou z největších položek je stavba metra D z Pankráce do Písnice. V městské infrastruktuře plánuje vedení města investovat do obnovy vodovodů a kanalizace nebo oprav mostů. Dále 750 milionů půjde na obnovu Průmyslového paláce na Výstavišti. Ve školství se předpokládá na investice 686 milionů korun na přístavby a rekonstrukce školských objektů a dalších 120 milionů na stavbu nové ZŠ Šeberov.
V příjmech tvoří největší kapitolu daňové příjmy, a to 62,2 miliardy korun. Druhou nejvyšší jsou tzv. transfery, tedy peníze od státu, a to více než 19,84 miliardy korun. Nedaňové příjmy budou 908,8 milionů.
