9°C
Smyslem celého projektu je ukázat, že do škol se mohou dostat metody, které jdou za hranice běžné výuky. Jedním ze zakladatelů projektu je někdejší ředitel gymnázia Rostislav Konopa. Podobný styl výuky je podle něj něco, o čem se v Česku poměrně dost mluví, ale chybí konkrétní projekty. „My jsme si usmysleli, že uděláme tento projekt, aby učitelé i veřejnost mohli vidět, jak se tam kříží různé předměty - matematika, fyzika, meteorologie. Má to ohromný přesah napříč učivem,“ řekl o projektu před startem meteorologické sondy.
Samotná sonda připomíná bílou kouli. Když se otevře, uvnitř se skrývá elektronické vybavení, které odesílá data do počítače. „Můžou měřit tlak, teplotu, vlhkost, výšku nebo sledovat na mapě, kam se pohybuje,“ popsal, co všechno budou moci studenti na svých sondách sledovat, Michal Rybka, který se na projektu podílí.
Data mohli studenti sledovat už i u pilotního letu. Před startem proběhla ještě poslední kontrola všech systémů a také vážení, sonda má jen 150 gramů. Váhu je také důležité znát pro různé výpočty. Studenti budou muset vypočítat například oblast, kam sonda následně dopadne. „Když počítáte kosmonautiku, musíte počítat každý gram,“ poznamenal k tomu Rostislav Konopa.
Meteorologické balóny běžně váží i více než dva kilogramy, podařilo se tedy dostat se na méně než desetinu běžné váhy. Výhoda je v tom, že to ušetří náklady na helium, kterým se meteorologické balóny naplňují. Týmy, které budou sestavovat vlastní sondy, si je mohou i trochu upravit podle své vlastní představy, našla se i škola, která chce například měřit kosmické záření.
Po dopadu následuje pátrání
Uvnitř se skrývá také kamera, díky které si budou moci později studenti pořídit snímek z výšky až třiceti kilometrů. Sonda RAJJ11 ve středu odstartovala přesně v 7:30 ráno. Vyletěla do výšky kolem 31 kilometrů, kde balón s héliem praskl a sonda se pomocí padáku snesla k zemi asi 50 kilometrů od Prahy nedaleko Loun. Najít sondu po dopadu je trochu detektivní práce, protože výpočty ukážou pouze přibližnou oblast a následně se na místě sonda hledá pomocí signálu, který vysílá.
Pilotní let byl tedy úspěšný a nyní bude následovat další fáze projektu, kdy si vlastní sondy postaví studenti. Týmy vznikly na 45 školách po celém Česku, řada z nich je v Praze, ale přidala se i například škola z východního Slovenska. Celkem se už zapojilo více než 700 studentů. Zpočátku se očekávalo, že projekt zaujme spíše střední odborné školy nebo gymnázia, ale zájem měly i základní školy. „Nejmladší děti jsou ze třetí nebo čtvrté třídy, říkají si Vesmírní trpaslíci,“ poznamenal k tomu Rostislav Konopa.
Sonda jako skládačka
Děti dostanou sondu v podstatě jako skládačku, sami si jí pak sestaví, můžou si ji sami i naprogramovat a osvojit si znalosti z různých vědeckých oborů. Ve zkratce by měly mít možnost poznat, co všechno potřebuje znát člověk, který chce vyslat do vesmíru stratosférický balón. K tomu mají od projektu Dotkni se vesmíru technickou a metodickou podporu. Součástí týmů jsou i učitelé, ale ti by měli mít spíše vedlejší roli, většina práce je na žácích a studentech. Na sestavení mají zhruba tři měsíce, velké finále projektu by mělo proběhnout na podzim, kdy postupně z observatoře ČHMÚ vzlétne 45 balónů.
Shání se peníze
Vzhledem k tomu, že se jedná o neziskový projekt, je závislý na sponzorských darech. Peníze jsou potřeba na technologické zázemí týmů ve školách, materiály nebo software. Vznikla i crowdfundingová kampaň, kam mohou přispívat lidé snadno přes internet. Měla by také proběhnout dražba unikátního archu poštovních známek s krtečkem, kterou pilotní let vynesl do stratosféry a zase snesl na zem.
