7°C
Festival, nad nímž převzal záštitu prezident Edvard Beneš, vznikl z podnětu dirigenta Rafaela Kubelíka a skladatele Františka Bartoše a byl pojat velkoryse. Do Prahy se sjely skutečné špičky světové hudby. Vedle českých hvězd - Kubelíka, Rudolfa Firkušného, Jarmily Novotné, Českého noneta či Ondříčkova kvarteta, i hvězdní hosté ze zahraničí - Charles Munch, Arthur Honneger, Dmitrij Šostakovič, Aram Chačaturjan, David Oistrach, Leonard Bernstein a mnozí další.
Výjimečné postavení měla při prvním ročníku Česká filharmonie. V roce 1946 slavila padesát let, a proto jí byl vzdán hold nejvyšší - byla hostem všech orchestrálních koncertů (festival byl vlastně myšlený jako oslava jubilea ansámblu). Na programu zahajovacího koncertu 11. května hrála filharmonie pod taktovkou Kubelíka skladby Foerstra, Ostrčila a Dvořáka. Smetanova Má vlast zazněla 12. května v 11 hodin dopoledne v Rudolfinu opět pod Kubelíkovým vedením. Až na roky 1948 a 1951 patří od té doby úvod festivalu symfonické básni českého génia.
Vedle 34 děl soudobých českých skladatelů mohli diváci slyšet například Šostakovičovu Leningradskou symfonii, Honnegerovu 3. symfonii Liturgickou nebo skladbu Zapomenuté oběti Oliviera Messiaena. Dirigent Ernst Ansermet představil českému publiku neznámá díla Igora Stravinského, mladý Leonard Bernstein hrál a od klavíru dirigoval Gershwinovu Rapsodii v modrém.
Hudební máje
Přímým předchůdcem Pražského jara byly "hudební máje" ("Pražský" v roce 1939, poté přejmenovaný na "České"), jejichž tvůrcem byl v okupované Praze dirigent Václav Talich. Myšlenka májové Prahy spojené s hudební slavností ale zrála v Čechách dlouho. Již v 19. století uvažoval o něčem podobném Jan Neruda a později dirigent Německého zemského divadla Angelo Neumann.
Talich chtěl za protektorátu posilovat sebevědomí českého národa, proto své hudební cykly věnoval především domácím skladatelům a zvláště Smetanovi. Repertoár ale zahrnoval v roce 1939 mimo jiné Beethovenovu Devátou symfonii s Ódou na radost. Tato skladba se později stala na mnoho let ustáleným závěrem Pražského jara (v letech 1949 až 1953 a 1958 až 2003), které je důstojným protějškem ze světového repertoáru ke Smetanově Mé vlasti, byť Devátá symfonie uzavírala festival i v roce 2010 a opět měla být uvedena na zrušeném loňském ročníku. Má vlast se hraje vždy na úvod festivalu 12. května, v den Smetanova úmrtí.
