Několikrát jí hrozil zánik, sloužila i jako skladiště dříví, chlév pro kozy či holubník. Nejvíce však letenská kaple svaté Máří Magdalény vadila v 50. letech minulého století. Ustoupit měla schodišti ke vznikajícímu Stalinově pomníku, přezdívanému „fronta na maso“. Odvážné řešení záchrany přišlo od uznávaného konstruktéra Stanislava Bechyně (†86). „Přesuneme ji o 31 metrů dále proti proudu Vltavy,“ navrhl.
Před 65 lety, 2. února 1956, pak přihlížející žasli nad třídenním stěhováním stavby, která v Praze stojí už 386 let. Vinařům z letenských vinic a vorařům, kteří v ní vzdávali Bohu díky za pomoc během proplouvání nebezpečných úseků Vltavy, ji postavil již roku 1635 italský stavitel žijící v Praze Jan Dominik de Barifis.
Jak se stěhuje kaple
Kapli nejprve odborníci uvnitř vyztužili dřevěnou konstrukcí, její obvod stahovaly ocelové skruže a byla podbetonovaná železobetonovým věncem. Po dráze s kolejištěm pro transportní vozíky pak kapli dělníci přesunuli na místo na nábřeží Edvarda Beneše, kde stojí dodnes. Poté prošla rekonstrukcí.
Přestože přesun kaple byl první, tím nejslavnějším se stalo přemístění kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v roce 1975. Přednost měla těžba uhlí. Československo se jeho přesunem o 841,1 metru zapsalo do Guinnessovy knihy rekordů.
