9°C
Na svět přišel 3. listopadu 1899 v rodině podnikatele Vácslava Havla (†60), jenž Praze postavil Palác Lucerna, a jeho manželky Emilie (†57). Jeho starší bratr Václav (†81) byl otcem někdejšího prezidenta Havla (†75).
Nadšený Miloš se stal už v 18 letech ředitelem kina Bio Lucerna, na československý trh uvedl stovky tehdy populárních westernů. Jeho jméno je kromě největších umělců doby spjato s rodinnou firmou Lucernafilm (1912 až 1949).
Stvořil fenomén
Nezapomenutelným je však Havel díky »Hollywoodu Východu«. Když totiž jeho bratr Václav začal s výstavbou vilové čtvrti na Barrandově, Miloš se tamtéž rozhodl postavit moderní filmové studio. Stavba začala 28. listopadu 1931, myslelo se na všechno - kanceláře administrativy trativy i produkcí, šatny herců, sklady rekvizit a kostýmů či restaurace.
Havlova společnost A-B tu pod jeho vedením ve 30. a části 40. let dosáhla skoro monopolního postavení, když rodinný Lucernafilm točil nejvěhlasnější snímky své éry. Zrodil se fenomén, kde dodnes vznikají úspěšné české i zahraniční filmy. „Pracoval jsem prakticky ve všech filmových studiích světa. A myslím, že Barrandov je jedno z nejlepších,“ řekl i režisér Roman Polanski (86) poté, co zde natočil snímek Oliver Twist (2005).
Problémy s Němci
Bohémský elegán uměl propojit výhody rodinného zázemí a talent pro obchod, doplatil však na svou křehkou spolupráci s Němci během druhé světové války a drby kolem své homosexuální orientace. A tak, ačkoli díky němu máme filmové trvalky, jako Kristián (1939), Eva tropí hlouposti (1939), Dívka v modrém (1940) a mnohé další, Havel byl později opomíjen, zatracován. Úspěch Barrandova totiž zaujal i Němce, po nástupu okupace chtěli ateliéry získat.
Zčásti uspěli, když ve snaze vyhovět jim Havel propustil dva židovské ředitele a režiséry. Přesto byl sám v létě 1939 zatčen, po týdnech šikany pak souhlasil se ztrátou většinového podílu ve společnosti. Ve vedení ateliérů však zůstal. Svůj majetek, ale i český film, chránil styky s vysoce postavenými nacisty. A to mu po válce patřičně vyčítali komunisté, byť Havel nikomu neuškodil, naopak pomohl řadě umělců přežít.
V komunistickém vězení
Komunisté po nástupu k moci Havlovi všechno řádně spočítali a šéfa barrandovských ateliérů očerňovali, kde mohli. Po válce Havla čekalo disciplinární řízení s radou Svazu českých filmových pracovníků, obvinění z kolaborace a mravního úpadku. Nepohodl se ani s rodinou a nakonec byl vyloučen z veškeré činnosti v české kinematografii.
„Za nacistické okupace jsme drželi víc pohromadě. Co Miloš toho udělal pro umělce, když nesměli za okupace ve svém oboru pracovat!“ vzpomínal i prvorepublikový elegán Raoul Schránil (88). Nepomohlo nic. Havel přišel o Lucernafilm, v létě 1949 po pokusu o útěk do Rakouska skončil na dva roky ve vězení.
„Snad mne osud osvobodí a dá znovu klid a mír, po kterém toužím,“ zapsal si po návratu z kriminálu, kdy ho coby spolupracovníka pod nátlakem získala StB. „Úkoly však řádně neplnil,“ zdůvodnili soudruzi konec vztahů. V roce 1952 pak prchl do Mnichova, kde nakonec skončil jako vedoucí obchodu s květinami a v zapomnění 25. února 1968 zemřel.
