Z pohledu běžného obyvatele jednoho z pražských sídlišť se jedná o dobře známou situaci. Ráno před domem překoná několik řad parkujících automobilů, než nasedne do toho svého, které je vklíněné mezi dalšími vozy. Když se z parkoviště nebo z ulice, ve které parkoval, vymotá, čeká ho ještě cesta skrz změť dalších vozů, které stojí podél silnice. Má co dělat, aby svůj osobní vůz neodřel.

A teď si představme, že stejnou trasou míří hasičský vůz k požáru bytu v některém z vyšších pater panelového domu. Řidič se stěží se vytočí uličkami, které jsou poseté zaparkovanými vozidly. Když je s trochou štěstí překoná a může dojet na místo požáru, nastává problém druhý: není kam vůz přistavit, aby mohl být použit žebřík k vylezení do patra skrz balkon, kde právě hoří. V sázce je cizí majetek i lidské životy. Rozhodují minuty, mnohdy i vteřiny. Co teď?

Když jde o život

Středočeští hasiči na tuto problematiku dlouho upozorňují, nejnověji v rámci projektu 3 metry k životu, za kterým stojí Hynek Černý, příslušník berounského Hasičského záchranného sboru ve Středočeském kraji. „Sídliště nyní začínají být v kritické fázi z hlediska parkování, což ztěžuje průjezdnost hasičům při akutních zásazích,“ vysvětlil Černý Blesk.cz.

Video
Video se připravuje ...

Požár na sídlištích je noční můra hasičů. Těžko se totiž do paneláků dostávají kvůli špatně zaparkovaným vozidlům. David Zima

Proto vymyslel osvětový projekt, který řidiče na tuto skutečnost má upozornit letáčky a samolepkami o tom, jak správně parkovat. „Pokud se totiž na místo požáru včas nedostaneme, nedokážeme lidem zachránit jejich majetek, natožpak jejich životy,“ uvedl dále. Projekt podpořili také hasiči v hlavním městě, kteří se s touto problematikou setkávají na nejednom sídlišti.

„Pro nás je důležité projet hlavně vozem, který disponuje žebříkem, abychom byli schopni zachránit osoby z vyšších pater panelového domu,“ sdělil mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Problémem přitom bývá, že nemůže kvůli parkujícím vozům přijet až k paneláku, kvůli čemuž je použití žebříku limitované. Zároveň aby vůz mohl použít žebřík, je zapotřebí jej stabilizovat podobně jako jeřáb stabilizačními podpěrami. Na přeplněném parkovišti, kde řidiči parkují i na těch místech, kde by správně neměli, je to problém.

Bude hůř?

Hasiči se v takových případech musí nevhodně parkujícím vozidlům vyhnout a nepoškodit je. Už jen takovým manévrováním ztrácí cenné vteřiny a minuty. V nejhorším případě pak posádka hasičského vozu vystoupí a překážející automobil ručně a co nejvíce šetrně přemístí z cesty.

Nesmí se přitom poškodit, ani pokud by šlo o přímé ohrožení života,“ uvedl řidič výjezdového vozidla pražských hasičů Jiří Čapek, který tyto nesnáze zažívá. Prodlení stojí cenné minuty, včetně sil zasahujících požárníků. „Někdo by přitom souběžně musel i ten hořící byt hasit.“

V nejhorším případě buď hasiči na místo požáru musí dojít pěšky a nebo vůz co nejvíce šetrně odstranit z cesty. Postačit jim k tomu však musí vlastní síly.
Autor: David Malík

„Kolikrát v takových případech dochází ke zdržení v rámci minut, což při požáru v bytových domech může znamenat fatální následky,“ uvedl Kavka pro Blesk.cz. Jako by už tak nebyla situace pro hasiče nepříjemná, lze podle Černého očekávat zhoršení s rozvojem elektromobility. „V úvahu totiž přichází rozvoj dobíjecích stanic na lampách veřejného osvětlení, takže lze očekávat, že elektromobily budou parkovat u nich. Navíc elektromobil je oproti běžnému autu asi třikrát těžší.“

Co se dá dělat?

Bohatě by stačilo parkovat tak, jak se má, na stáních k tomu určených. „Existují sídliště, kde se na plochách vzdálených třeba 200 metrů daleko od přeplněného parkoviště nachází volná místa. Jenomže každý chce na sídlišti parkovat před svým domem, i za to riziko, že bude parkovat mimo určené místo. Nikdo nechce jít těch 200 metrů dál. To je ten problém,“ upozornil Kavka. Proto hasiči spoléhají na práci pražských strážníků, kteří špatně parkující řidiče pokutují.

Sídliště vs. historická centra

Městských center se tato problematika týká také, ale podle Černého spíše jen okrajově. „Na sídlištích se jedná o výškové budovy, kde v každém vchodě bydlí třeba 100 lidí. Když dojde k požáru jedné z bytových jednotek, v ohrožení jsou všichni tito lidé. V centrech takto výškové budovy nejsou,“ vysvětlil s tím, že takové zásahy mohou probíhat bez výškové techniky a hasiči k nim mohou dojít pěšky.

V některých městech na některých lokalitách jsou plochy pro hasiče zřetelně vyznačené a řidiči na nich parkovat nesmí - tak jako v Králově Dvoře u Berouna. V Praze je však takových míst jako šafránu.
Autor: HZS Středočeského kraje

Nejvíce starostí dělají požárníkům podle Černého stará sídliště, které vznikala v 70. letech minulého století. V Praze je to například tedy Jižní Město, Prosek, Stodůlky nebo Hloubětín. „Příjezdy pro hasiče a nástupní plochy nebyly dříve pořádně označené a lidé na nich odedávna parkují,“ uvedl. Proto například na sídlišti Velká Ohrada, kde hasiči tuto nesnáz v pátek demonstrovali, řidiči parkují i uprostřed parkovišť, kde by normálně vozidla neměla co dělat.

Fotogalerie
44 fotografií