Holešovická hasičská stanice vznikla v roce 1942 či 1943. Je to provizorium z druhé světové války, které mělo fungovat několik let. Šlo o součást celého nového konceptu práce hasičů, který vymyslel tehdejší vrchní požární rada Bruno Petersen. V rámci něj se nastavilo plošné pokrytí Prahy, ze kterého se vychází dodnes.

„Systém sice vznikl v nešťastném období, ale Praze pomohl. Podobných typizovaných staveb vzniklo v hlavním městě několik, například původní stanice ve Strašnicích, na Malvazinkách, v Dejvicích či na Budějovické. Všechny tyto dřevěné stanice vznikly v rozmezí jednoho roku,“ vysvětlil velitel stanice Jiří Rýpar. Areál v Holešovicích je tak posledním hasičským komplexem budov svého druhu v Praze.

Důvodem rychlého vzniku těchto stanic byly podle Jiřího Rýpara také obavy ze spojeneckého bombardování. Holešovická stanice měla chránit severovýchod metropole, kam spadaly například i Kolbenovy závody ve Vysočanech. Pro válku důležité prostory ale fungovaly i na území Holešovic. „Na Maninách v sousedství dnešního buddhistického centra fungoval dům, kde se vyráběly karburátory do Messerschmittů (německých bojových stíhaček – pozn. red.),“ prozradil Jiří Rýpar.

Hasičská stanice v Holešovicích na historickém snímku.
Hasičská stanice v Holešovicích na historickém snímku.
Autor: HZS Praha

Od druhé světové války funguje v holešovické hasičárně základní provoz prakticky stejně. A jak si Jiří Rýpar vysvětluje, že tento areál dokázal tolikanásobně přežít vlastní životnost? „Staří vysloužilí hasiči prý kdysi vyprávěli, že se na stavbě ještě podíleli. Proto prý jsou budovy tak dobře postavené, protože si je stavěli sami pro sebe,“ sdělil velitel stanice.

Jak je to s novou stanicí

O výstavbě nové hasičské stanice v Holešovicích se podle Jiřího Rýpara hovoří minimálně 20 let. V průběhu času však záměr komplikovaly nejrůznější vlivy. Jednou to byla nespokojenost se zpracováním projektu vysoutěženou firmou, které se návrh opakovaně připomínkoval a vracel, později to byly změny ve vedení pražského magistrátu, které brzdily finanční výpomoc. Vše trvalo tak dlouho, až původní projekt přestal vyhovovat novým standardům a požadavkům hasičů, takže se muselo začít znovu.

„Problémy jsou tu v létě i v zimě. Jednou jsem tu v kanceláři naměřil 34 stupňů Celsia. V zimě v garáži bývá i pouhých 5 stupňů, což příliš nepomáhá hasičům, které například vzbudil noční výjezd,“ popsal pouhý zlomek každodenních obtíží Jiří Rýpar. Řidiči například musejí při výjezdu z garáže sklápět zrcátka, aby se dostali ven:

Video
délka: 00:38.06

Výjezd hasičského vozu z holešovické stanice, při kterém řidič musí sklápět zrcátka. Daniel Vitouš

V současnosti je podle hasičů vypsaná soutěž na zhotovitele nové hasičské stanice v Holešovicích. Pokud by vše běželo za ideálních podmínek, bylo by možné na přelomu března a dubna začít s demolicí budov areálu, místo kterých mají vyrůst nové objekty. To však pouze za předpokladu, že se nikdo v rámci vyhlašování výsledků veřejné soutěže neodvolá.

Plánovaná stavba nové hasičárny bude podle Jiřího Rýpara probíhat za částečného udržení provozu stávající stanice. Část techniky i pracovníků se dočasně přestěhuje do hasičárny v Letňanech, kde funguje sbor dobrovolníků. Ve spolupráci s Holešovicemi si rozdělí hasební obvod zhruba na polovinu. Jakmile se v Holešovicích zprovozní nová „budova A“, bude možné zde realizovat plný chod výjezdových skupin. Další fáze stavby hasičské stanice tak proběhnou za plného provozu.

Fotogalerie
55 fotografií