8°C
Z hlediska hlasování bývají prezidentské či senátorské volby nejjednodušší. Stačí totiž do úřední obálky vložit jeden lístek, a s ním pak odvolit u volební urny. V případě voleb do zastupitelstev obcí či do Poslanecké sněmovny už je to trochu složitější. Voliči mají možnost preferenčně si vybírat jednotlivé kandidáty. A že jich je.
Volební lístek jako „noviny“
„Za vzhled hlasovacích lístků odpovídají registrační úřady,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí Ministerstva vnitra České republiky Klára Pěknicová s tím, že vzhled hlasovacích lístků je definován zákonem o volbách do zastupitelstev obcí. „V záhlaví každého hlasovacího lístku musí být uveden název obce a počet členů zastupitelstva, který má být zvolen,“ cituje mluvčí zákon. „Hlasovací lístky pro volby do příslušného zastupitelstva mohou být vytištěny oboustranně, přičemž pro označení všech volebních stran i pro údaje o všech kandidátech musí být použito stejných druhů a velikostí písma a pro hlasovací lístky použito papíru téže barvy, jakosti a rozměrů.“
Z toho pochopitelně vyplývá, že čím více stran s větším počtem kandidátů, tím více papírů. „Velikost hlasovacích lístků se tak odvíjí od počtu zastupitelů a počtu volebních stran v každém volebním obvodu,“ uvádí mluvčí. „Do zastupitelstva hlavního města Prahy se volí 65 členů a je registrováno 29 volebních stran. Velikost hlasovacího lístku do zastupitelstva hlavního města Prahy je A2 sešitá z několika listů. Ta je pak srovnatelná s hlasovacími lístky do zastupitelstev některých statutárních měst, kde sice nemají »sešit«, ale mají hlasovací lístky velikosti A1.“ uvádí mluvčí. „Stejný princip platí i v případě hlasovacích lístků do zastupitelstev městských částí v Praze,“ vysvětluje Pěknicová. Ta zároveň uvádí, že nejvíce volebních stran, konkrétně 28, je zaregistrováno u Městské části Praha 9. Naopak nejméně jich eviduje hned šest městských částí. Jen jednu politickou stranu či hnutí budou »volit« obyvatelé Benice, Lysolají, Lochkova, Březiněvsi, v Královicích a v Nedvězí.
Natržený volební lístek
Jednou z prvních, kdo šel v Praze hned po druhé hodině odpolední volit, byla paní Miroslava Zahrádková (75) z Dejvic. „K volbám chodím furt, ale jestli to bude lepší, to jsem spíše skeptická,“ uvedla milá důchodkyně, která si postěžovala na formu volebních lístků. „Hrozné, jak jsou veliké. A ještě navíc z novinového papíru. Když jsem je otevřela, abych do nich nahlédla, tak se mi je dnes podařilo natrhnout.“
Stovky tun papíru
Ministerstvo vnitra náklady papíru k volbám neeviduje. Podle vyjádření ředitele břeclavské tiskárny Moraviapress Jiřího Myšíka pro Českou televizi se však náklady papíru ke komunálním volbám, na několika lokalitách i do senátu, pohybují okolo 600 tun. V případě Prahy by to tak matematicky měla být přibližně desetina této hmotnosti.
