7°C
Otec se odpoledne 6. června vydal s dcerami na procházku do Stromovky na Praze 7. Když došli k rybníčku, chtěla se jít mladší dcera vykoupat: „Tatínek mezitím hledal se starší dcerou ztracené klíče. Pořád se na ni díval a pak najednou viděl, jak ji tahají z vody. Tři andělé ji vytáhli a začali dávat první pomoc. Nebýt jich, tak asi nežije. Nejsou žádná slova, která by vyjádřila…,“ přestává vděčností maminka zachráněné holčičky mluvit a pláče.
První dvě ženy, které si všimly tonoucího děvčátka, byly paní Miroslava Lauferová a Iveta Vamberová. Druhá jmenovaná vzpomíná, jak se vše seběhlo: „Už jsem se svými dětmi odcházela, když jsem si jí všimla. Plavala na hladině a měla nepřirozeně potopenou hlavičku. Instinktivně jsem šla do vody, mluvila jsem na ni, ale nereagovala. Pak jsem jenom zrychlila. Chytla ji a vytáhla. To už jsem viděla, že je to špatné. Měla modrý obličej,“ popisuje záchranu.
Perfektně provedená záchrana
Kolem bezvládného tělíčka holčičky se zatím vytvořil dav a snažil se pomoci: „Ostatní lidi byli fantastičtí. Ještě jsem ani nebyla na břehu, a jeden pán volal záchranku,“ chválí ostatní přítomné paní Vamberová. První, kdo zahájil oživování, byla slečna Martina Vaněčková: „Viděla jsem, jak paní nese z vody holčičku v bezvědomí. Nikdo nic nedělal, tak jsem přiběhla a zahájila resuscitaci. Já mám naučeno, že je lepší dělat něco než nic,“ říká rázně.
Během oživování dávali zachránkyním pokyny operátoři z linky 155. „Radili nám, že máme holčičku obrátit, aby se z ní dostala voda. Nebo říkali, kolik mám dělat stlačení,“ jmenuje konkrétní rady. Ředitel Zdravotní záchranné služby hlavního města Prahy Petr Kolouch měl ten den službu. Chválil zachránkyně, že resuscitovaly velmi dobře a držely se správně všech pokynů.
„Díky tomu vše vykašlala a běželo jí srdíčko. My jsme ji předávali na ARO naší dětské nemocnice. A když mi druhý den volali, že už tam zlobí, tak to bylo to nejhezčí,“ usmívá se ředitel. Podle mluvčí Jany Poštové Zdravotní záchranné služby lidé v České republice resuscitují v 80 procentech osobu dříve, než přijede sanitka. Ve světě provádí oživování před příjezdem zdravotníků pouze 20 procent lidí.
Max jedno, dvě jak vidno nezvládá! 
Každopádně to dopadlo dobře! 
