Kazatel, vězeňský kaplan či právník v pardubické věznici. Tím vším byl nový ředitel Národní knihovny Martin Kocanda. Právě proto ho odbory kritizují, že nemá pro novou funkci náležité odborné zkušenosti.

On si to ale nemyslí. „Já se od začátku netajím tím, že nejsem vzděláním knihovník. Ale zároveň jsem řídil ústředí druhé největší církve v Česku, působil jsem jako zástupce ředitele odboru na ministerstvu pro místní rozvoj. Přicházím jako člověk, který dost dobře zná problematiku hospodaření s majetkem státu, jako člověk, který zná problematiku veřejných zakázek, problematiku řízení státní organizace,“ vyjmenoval Kocanda ve Studiu Blesk.

„Může mi někdo vyčítat, že jsem posledních 10 let nevěnoval řízení Národní knihovny dostatečnou pozornost a někdo by dokonce mohl říci, že posledních 10 let jsem do té ředitelny příliš nechodil. Z tohoto pohledu by ta kritika poté mohla být oprávněná,“ vtipkuje nový šéf. Dává tím najevo, že stěžovatelé by měli počkat na jeho výsledky.

Podívejte se na videorozhovor s Martinem Kocandou:

Video
délka: 16:20.08

Opustí Národní knihovna Klementinum? „Je to k diskuzi, jako občan jsem proti,“ říká nový šéf. Blesk TV

Podle něj už ale třeba s odbory našel společnou řeč. Bylo to prý vidět i na společné pondělní schůzce u premiéra Bohuslava Sobotky. „Obavy, které odbory měly, jsou do značné míry otupeny,“ řekl Kocanda

Klementinum nesplňuje potřeby knihovny 21. století

Jedním z úkolů, které bude muset ředitel řešit, jsou prostory Národní knihovny. Ta teď sídlí v Klementinu v Praze 1 a v Hostivaři. Podle mnohých jsou současné objekty nedostatečné. Zhruba před 10 lety se mluvilo o stavbě nové budovy, tou se měla stát takzvaná chobotnice Jana Kaplického. Místo ní ale dostavěli jen část depozitáře v Hostivaři.

„Obecně každý generální ředitel, který by do této funkce přišel, by měl tři možnosti. Zaprvé zachovat současný stav – areál Klementina a naše pracoviště v Hostivaři. Varianta druhá je opuštění prostor v Hostivaři, to znamená mít areál Klementina plus nějakou novou budovu. A třetí variantou je opuštění obou areálů a výstavba něčeho úplně nového, co by všechny ty činnosti spojilo,“ popsal Kocanda.

„I po dokončení revitalizace Klementina nebude areál zcela splňovat požadavky, které jsou kladeny na moderní knihovnu, na knihovnu ve 21. století, to je jasné,“ varuje.

Pro něj osobně je ale těžko myslitelné, že by Národní knihovna v Klementinu nesídlila.

„Já za sebe říkám, že si to úplně nedokážu představit, protože mám Národní knihovnu s Klementinem spjatou. Tím trochu naznačuji, kam by mířily moje preference, ale teď se vyjadřuji sám za sebe. Ani ne jako ředitel Národní knihovny, jako spíše občan Martin Kocanda,“ uvedl. „Řekl bych, že je to jedna z teoretických možností v rámci akademické diskuze, co je vůbec principiálně možné,“ dodal k budoucnosti knihovny v Klementinu.

Pro knihy bude místo do roku 2040

Zároveň by rád uklidnil veřejnost, že nemají kde skladovat knihy. Teď je sice 400 tisíc knihovních jednotek v bednách mimo areál, ale to podle něj úzce souvisí s rekonstrukcí Klementina i areálu v Hostivaři.

„Po dokončení revitalizace Klementina a dokončení stavebních prací na našem pracovišti v Hostivaři v zásadě můžeme říci, že budeme mít prostory na umístění knihovních jednotek zhruba do roku 2040, bude-li každoroční přírůstek lineární. Ale to neznamená, že není na místě se zamýšlet, co dál. A já sám jsem si to dal jako svůj závazek,“ dodal.

O budoucnosti Národní knihovny, jejím rozvoji a případné stavbě nové budovy by podle něj měla rozhodnout vláda.

Podívejte se na fotky z oprav Klementina, které trvají od roku 2010, i na snímky nového ředitele:

Fotogalerie
15 fotografií