10°C
Neuvěřitelný příběh se stal 23. února v jedné z kancelářských budov v Bucharově ulici ve Stodůlkách. Vlastní smrt tam přežila Alžběta Široká (30), a to díky pohotovým kolegům, následné péči záchranářů a lékařů.
„Zhruba před pátou hodinou jsem uslyšel velkou ránu, když jsem se zvedl od stolu, zjistil jsem, že kolegyně, která sedí naproti mně, tam není, zjistil jsem, že leží na zemi na zádech a má rozpřažené ruce,“ popsal Alžbětin kolega Jiří Pisch. Další kolega Ondřej Novák okamžitě vytočil linku 155 a záchrana života mladé kolegyně začala.
Osudný výboj
„Zatřeste jí rameny a řekněte »Bětko, slyšíš mě?«, pokud ne, otočte ji na záda a hlavu zakloňte dozadu. Podívejte se jí na hrudník a řekněte mi slovo TEĎ vždycky, když se ten hrudník zvedne,“ instruovala dispečerka Jana Poštová volajícího. Srdce v Alžbětině hrudníku se ale zastavilo, kolegové ji museli resuscitovat. Bylo také štěstí, že společnost, ve které všichni pracují, navíc disponuje defibrilátorem, pro který doběhli.
„Kluci pokračovali s nepřímou masáží srdce a během toho jsem defibrilátor vybalil a zapnul a začalo to na nás mluvit a intuitivně nám říkalo, co máme dělat a všude jsou obrázky, kam to nalepit. Kolegové postiženou zbavili oblečení, jak se má a pak jsme zmáčkli srdíčko a mašinka si to všechno změřila a dala výboj a to bylo všechno,“ popsal Ondřej Fanta, který se na záchraně kolegyně také podílel.
Právě včasné a správné použití defibrilátoru v kombinaci s poskytnutím první pomoci zachránilo Alžbětě Široké život. „V tomto případě bylo použito AED přístroje laiky, kteří byli instruováni operátorkou zdravotnického operačního střediska. Byl podán jeden výboj a s největší pravděpodobností došlo k defibrilaci a následně i obnovení srdeční činnosti,“ uvedl Tomáš Garnol, lékař ZZSHMP. Záchranáři po příjezdu na místo zajistili základní životní funkce, provedli nezbytná vyšetření a předali pacientku k další péči do nemocnice, kde se v následujících dnech zcela zotavila.
Alžběta si nic nepamatuje
„Z osudného dne si nic nepamatuji, je to ale jediná cena, kterou jsem musela zaplatit za to, že jsem byla pár minut mrtvá. Chtěla bych říct, že opravdu klíčová je rychlost. Vím, že rozhoduje každá vteřina,“ říká Alžběta Široká, která je dnes zdravotně zcela v pořádku a vybavená přístrojem, který trvale hlídá správný rytmus jejího srdce.
Příběh Alžběty je zvláštní tím, že v jejím věku je podobná příhoda velmi neobvyklá. Nicméně pacientů, které se při zástavě srdce podaří díky spolupráci svědků příhody, dispečerek, záchranářů a specialistů v nemocnicích „vrátit zpátky“, je každý rok v Praze téměř stovka.
