9°C
Okolí Smíchovského nádraží a ulice Na Knížecí je jednou z největších ostud Prahy 5. Kdysi industriální centrum je dnes spíše odkazem na zkrachovalé továrny a neudržované okolí plné bezdomovců. V roce 2014 přišel developer Sekyra Group s plánem, jak území o rozloze téměř 220 tisíc metrů čtverečních zmodernizovat.
Výsledkem jsou plány na výstavbu bytových domů, kanceláří a veřejného prostoru, kde se najde místo i pro základní a mateřskou školu. Do bytů by se zde mohlo nastěhovat přes tři tisíce lidí a další tisíce by sem denně dojížděly do kanceláří. Parkování by zajistilo něco mezi 1500 až 2500 podzemních míst. Megastavba za přibližně 15 miliard korun ale naráží na problémy u veřejnosti.
MHD, doprava a příliš moc lidí
Pomyslným »vůdcem odporu« veřejnosti proti stavbě se na diskusním setkání s obyvateli Prahy 5 stal architekt Jiří Gebert. Ten již dříve vystupoval například proti rekonstrukci Karlova mostu nebo zorganizoval sepsání petice Za Radlickou třídu a obytné město. „To je něco, co tu ještě nebylo, a podle toho to tak vypadá. Celá záležitost by se měla zrušit,“ řekl před desítkami lidí.
Nelíbilo se mu například řešení vnitrobloků budov. „To nejsou dvory, ale světlíky,“ vysvětloval výkonnému řediteli Sekyra Group Leoši Anderlemu. Ten některé námitky uvítal, ale proti jiným se ohradil. „Architektonická soutěž byla regulérní, my jsme majoritu v porotě neměli, většinu tam měli architekti a město. A hustotu obyvatel jsme vypočítávali podle jiných podobných staveb, například továrny Nestlé,“ snažil se vyvrátit kritiku.
Diskuse s občany:
Emočně vypjatá diskuse s občany IPR, architekti, Tadeáš Provazník
Město ve městě
Smíchov City je stavbou, která by mohla vyřešit neutěšenou situaci mezi autobusovým nádražím Na Knížecí a vlakovým nádražím Praha-Smíchov. Prostor, kterého by se měla týkat, je veden ulicemi Radlická, Strakonická, Na Knížecí, Nádražní a mimo jiné i Stroupežnická. Podle slov Anderleho má projekt vnést znovu více zeleně do ulic a vnitrobloků. „Za tím si stojím, to je přece ta podstata, Praze tohle chybí,“ řekl redaktorovi Blesku.
Místo nevzhledných ulic by zde měly vyrůst parky či náměstí a středem by měl vést „boulevard“ pro občany. Ani to ale Gebert nenechal bez povšimnutí. „Všechny boulevardy v zahraničí mají minimálně 50 metrů a vy nám tady ukazujete jako boulevard něco, co má sotva třicet,“ opřel se do slov developera.
Za projektem nicméně stojí i hlavní město Praha nebo Institut plánování a rozvoje Prahy. „Jde o projekt celoměstského významu, který má propojit vzdálenější městské čtvrti s nábřežím Vltavy. Součástí bude rovněž nový dopravní terminál při smíchovském nádraží,“ komentoval situaci tehdejší šéf Kanceláře projektů a soutěží Institutu plánování a rozvoje Prahy Jan Šépka, proč plní roli garanta koncepčního a architektonického řešení tohoto území.
Stavět se tak s jistotou nezačne dříve než v roce 2018. Původní plán počítal již s příštím rokem. Další diskusní setkání proběhne na podzim. Do té doby by developer měl vyřešit otázky, které veřejnost trápí nejvíce.
