„(Červená) byla nesmírně pečlivá, houževnatá a pro její pěveckou dráhu bylo stěžejní, že chodila vždy včas a myslím si, že když řeknu na 200 procent připravená, tak nebudu přehánět,“ řekla jedna z pořadatelek výstavy a operní zpěvačka Olga Vít Krumpholzová. Role, která Červenou ve světě nejvíce proslavila, byla temperamentní Carmen. Tu zpívala na předních světových scénách více než stopadesátkrát. Její sen, aby ji ztvárnila před českým publikem, se jí však nesplnil.
Výstava se také snaží přiblížit všestrannost pražské rodačky, která si zkusila i kariéru herečky. Zahrála si například v komedii Poslední mohykán (1947) s hercem Jaroslavem Marvanem, později ztvárnila Frau König z filmu režiséra Jana Hřebejka Pupendo (2003). Ve Stavovském divadle vytvořila v režii Roberta Wilsona hlavní roli v Čapkově Věci Makropulos a postavu Dr. Milady Horákové v Březinově Zítra se bude...
Mezzosopranistka však také od dětství projevila jazykový cit. Ve 12 letech napsala pro své spolužačky na francouzském lyceu krátkou hru Překvapení v pensionátě. „Jde o typický příběh, který známé ze starých filmů. Dívky jsou překvapeny, že paní učitelka není stará a zapšklá, ale moderní žena,“ řekla o prvním literárním počinu divy, který je na výstavě také k vidění, historička Národního muzea Miroslava Burianová. Červená psala i knihy - vzpomínky Stýskání zakázáno a Stýskání zažehnáno a publikaci Můj Václav, v níž sledovala život svého pradědečka a jeho firmu v Hradci Králové. Výstava je opatřena četnými citáty právě z jejích děl.
Návštěvníci si budou moct prohlédnout i její divadelní kostýmy, z nich řada vznikla ve spolupráci s designérkou a návrhářkou Liběnou Rochovou. Vystaveny jsou ale i šaty, které operní pěvkyně dostala od svého přítele, herce a tanečníka Vlastimila Harapese, v nichž vystupovala v cyklu Sporty a jiné kratochvíle od francouzského skladatele Erika Satieho. Osobní předměty, kostýmy, archivní fotografie, audio a video záznamy pocházejících ze sbírek Národního muzea a z Nadace Soni Červené.
