„Aby nedošlo k takzvanému vtištění, snažíme se minimalizovat přímý kontakt mláděte s člověkem. Kdyby si mládě vtisklo podobu člověka, mělo by do budoucna problém s navazováním partnerského vztahu,“ uvedl kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Díky maňáskovi imitujícímu dospělého kondora se tak podaří odchovat jedince co nejpřirozeněji se správnými návyky, dodal.
Zoo Praha v minulosti tuto metodu využila například při odchovu supa mrchožravého, krasky jávské nebo dvojzoborožce nosorožčího, u kondora menšího ji uplatňuje poprvé.
Maňásci používaní při krmení mláďat musí mít výrazné znaky typické pro dospělce daného druhu – například zbarvení hlavy, tvar a velikost zobáku či výrazné hrdlo. V případě kondora menšího jde o typicky lysou žlutou hlavu.
Současné mládě je staré zhruba 20 dní a zatím se živí staženými myšími holaty. „Zatím jde vše dobře, ale chovatelé zůstávají obezřetní. K úspěšnému odchovu totiž ještě vede dlouhá cesta,“ uvedla zahrada.
Kondoři společně se supy čelí ve volné přírodě mnoha hrozbám, často spojených s lidskou činností. Mezi hlavní patří otravy z pozření masa uhynulého dobytka se zbytky nebezpečných léčiv či otravy těžkými kovy. Ptáci hynou i následky zásahu elektrickým proudem nebo kvůli kolizím s dopravními prostředky. Problémem je na některých místech i nedostatek potravy či narušování a úbytek přirozeného prostředí.
Kondora menšího ze Střední a Jižní Ameriky chová Zoo Praha od roku 2014. První, tehdy přirozený odchov se v ní zdařil v roce 2022. Lidé naleznou kondory menší ve voliéře poblíž jižního vstupu v dolní části areálu.
