„Polsko-československá solidarita vznikla jako organizace, která měla napomáhat vztahům mezi československým disentem a oponenty polského komunistického režimu. Jasiński organizoval proslulé schůzky na hranicích a současně to byl jeden z organizátorů festivalu nezávislé kultury ve Vratislavi v roce 1989, kam přijel z exilu Karel Kryl. Na počátku 90. let pak Jasiński sehrál klíčovou roli při formování nové polské diplomacie v Československé a později České republice,“ řekl Blažek. Festival promítne mimo jiné snímky Lesní, pouliční a sklepní hry a Střední Evropa jde na svobodu, na jejichž vzniku se Jasiński autorsky podílel.

Festival Nezlomní a obětovaní nabízí projekce dokumentárních i hraných snímků o pádu komunistických režimů a vyrovnávání se s jejich dědictvím doprovodí debaty filmových tvůrců, pamětníků a historiků. Nebude chybět přehlídka studentských snímků, workshopy a semináře s ukázkami archivních filmů. Několik filmů uvede festival v české premiéře. Muzeum letos rovněž připravilo exteriérovou výstavu před Kinem Atlas, která mapuje pětiletou historii festivalu. Součástí programu festivalu je také promítání a diskuse pro školy.

„Je dobře, že školy na takový festival chodí. Mladí lidé potřebují vědět, že demokracie není samozřejmost,“ podotkla režisérka Olga Sommerová, jejíž nový film Juráček je můj osud bude uveden na závěr festivalu.

Na programu jsou převážně dokumenty, ale i několik hraných filmů z České republiky, Slovenska, Polska, Litvy, Ukrajiny, Německa, Rakouska a dalších zemí. Mezi pozvanými zahraničními hosty jsou ukrajinská režisérka Maryna Tkachuková, slovenský režisér Robert Kirchhoff a rakouští režiséři Lila Schwarzenberg a Lukas Sturm.

Debata s Třeštíkovou i Křemenem

Z domácích tvůrců přijdou na festival debatovat Helena Třeštíková, Pavel Štingl, Martin Vadas, Pavel Křemen a Kristina Vlachová. S filmovými tvůrci budou diskutovat historici Petr Koura, Petr Blažek, Michal Macháček, Petr Kopal a David Svoboda. Některých projekcí se zúčastní také pamětníci, například představitel undergroundového hnutí František „Čuňas“ Stárek nebo někdejší studentský vůdce Martin Mejstřík.

Na festivalu budou uděleny tři hlavní ceny: Cena Jaroslavy Janderové Strážce paměti, cena Tvůrce paměti a také studentská cena Budoucnost paměti za nejlepší dokument o 20. století uvedený v rámci studentské soutěže, jejímž garantem je filmový historik Jiří Voráč.

Festival dokumentárních filmů o XX. století vznikl v roce 2020 jako projekt Muzea paměti XX. století. Cílem je vytvořit mezinárodní filmovou přehlídku věnovanou dramatickým událostem a historickým osobnostem minulého století.

Fotogalerie
6 fotografií