8°C
Rodiště máte v Podbořanech na Lounsku. Prožila jste tam i dětství?
V Podbořanech jsem se „pouze“ narodila: Můj tatínek byl zubní lékař a měl v Podbořanech kamaráda-porodníka, tak tam maminku odvezl. Jsem Pražačka, vždycky jsem bydlela v Praze 6, v Dejvicích a na Červeném Vrchu. Tam jsem vyrůstala, chodila do školy i mnoho let žila.
Patří Dejvice k vaší nejoblíbenější čtvrti?
Určitě. Měli jsme tam pohodlný byt, všude bylo blízko, a hlavně Praha 6 je čtvrť plná zeleně.
S jakými místy jsou spojeny vaše hudební začátky?
Mé hudební začátky jsou spojeny také s Prahou 6. Scházeli jsme se v „hudební“ hospodě U Tyšerů na Hanspaulce, které se říkalo Houtyš. Tam jsem se seznámila s hudebníky, kteří pro mě měli zásadní význam, byli a jsou to mí andílci strážní… ať to byl Vláďa Kočandrle, se kterým jsem později založila OK Band, Honza Fischer, který mě vlastně na Hanspaulku přivedl, Ivan Hlas, bráchové Tesaříci… Každý pátek se v Houtyši hrávalo, ten hanspaulský čas v 80. letech byl pro mě velmi obohacující a jsem ráda, že nám všem přátelství i hudební propojení vydrželo dodnes.
Ve kterém z pražských sálů vystupujete nejraději?
Jednoznačně v Malostranské besedě! Tam jsem měla také před 2 lety i velký koncert k mým pětapadesátým narozeninám a zároveň k mému pětatřicetiletému působení na hudební scéně.
A nejoblíbenější místa v metropoli?
K mým nejoblíbenějším místům patří určitě ostrov Kampa. Magický Nový Svět, plný krásných zákoutí a zeleně… Mám ráda Malou Stranu, Staré Město… možná je zvláštní, co teď řeknu, ale nedávno jsem se byla projít, koukala jsem na to nádherné panorama Hradčan a uvědomila si, že je mi teď daleko líp u svaté Barbory nebo v kutnohorských zahradách nebo u krásné a přístupné kolínské synagogy. Před deseti lety jsem totiž zatoužila vypadnout z Prahy, tak jsem to udělala. Nyní žiju u Kutné Hory a na výhody vesnického života nedám dopustit. Nicméně do Prahy dojíždím několikrát týdně, hlavně kvůli pracovním povinnostem.
Jezdíte vlastně do školy, je to tak?
Třikrát týdně jezdím na Žižkov, na Mezinárodní konzervatoř Praha, kde už desátým rokem vedu Oddělení populárního zpěvu. Předávat zkušenosti mladé generaci je úžasné a velmi mě to baví. Učím interpretaci, tedy to, jak si pohrát s textem, s dynamikou, aby zpěvák přesně rozuměl textu, který zpívá. Snažím se sestavit repertoár každému studentovi na míru, zachytit jeho osobnost. Nejde o to napodobovat někoho, chci, aby byl jejich projev poznatelný a zapamatovatelný. Vše je samozřejmě o nějakém dialogu, dávám volnou ruku, vybíráme spolu věci, které jim sedí… je to i o důvěře. Pamatuji si, že když jsem začínala zpívat, tak jsem měla paní profesorku na Lidové konzervatoři, Vlastičku Mlejnkovou, která byla takovou mojí hudební maminkou. Byla velmi trpělivým, milým a velmi laskavým pedagogem. Často na ni vzpomínám, byla mi velkou inspirací.
Když se vrátíme ke krásám Prahy, objevila jste je třeba i z paluby parníku?
Já tam zpívám! Jsem pravidelným hostem hanspaulského hudebního happeningu na divadelní lodi Tajemství bratří Formanů. Vystupuji tam i s vynikajícím pianistou Petrem Ožanou. Je to báječné, hudba za plavby a Praha z pohledu od vod Vltavy je úchvatným zážitkem.
Kam si zajdete, když máte chuť na opravdu něco dobrého?
Už velmi dlouho mám oblíbenou restauraci na Pohořelci, naproti švédské ambasády, jmenuje se Malý buddha. Doporučuji všem, kdo má rád dobrou, čerstvou i vegetariánskou kuchyni, tibetské pokrmy. Tam chodím nejčastěji.
A co nakupování?
Nejsem ten shopping týpek, mám ráda spíš trhy, třeba ty na Kulaťáku, kam občas zavítám i teď, i když už vlastně v Praze nebydlím. Navíc jsem zjistila, že toho ani moc nepotřebuji. Díky tomu, že mám zahrádku, tak si spoustu věcí vypěstujeme…
Na čem teď pracujete? Bude nová deska, nějaký zajímavý projekt?
Novou desku mám rozpracovanou, teď se chystá její finální podoba. Kromě toho se věnuji projektu, kterému říkám Veselé zpívání. Zjednodušeně: Jde o to, že jsou lidé, ať děti či dospělí, kterým někdo někdy řekl: ty nezpívej, ty zpíváš blbě! A oni s tím jdou do života. Maminky se bojí zpívat svým dětem, protože mají pocit, že zpívají falešně a podobných bloků existuje celá řada. Proto se společně snažíme různé zábrany ve zpívání odstraňovat, já to dělám třeba pomocí jednoduchých lidových písniček. Jinak všechny aktuální informace nejen o koncertech mohou čtenáři najít na mých webových stránkách www.marcelabrezinova.cz, které jsou propojeny i s Facebookem.
A závěrem mi nedá se nezeptat, jak to děláte, že vypadáte bezvadně a jste stále usměvavá?
Děkuji za poklonu! Všechno fakt souvisí se vším. Musí vás bavit život, musí vás bavit vaše práce. Pro mě je hudba životním stylem, je mou součástí a mám to štěstí, že je i mým největším koníčkem. To co dělám, dělám ráda, protože to má smysl. A vím, že kolikrát, když někomu předám nějakou větu, která mu v životě pomůže, tak je to neskutečně omlazující proces. A úsměv? Ten považuji za nejlepší make-up.
