Vše začalo 11. července 2012 zoufalým telefonátem Jaroslava Hrdličky (tehdy 28), staršího syna zavražděného, na tísňovou linku. „Našel jsem tátu, je celej od krve, máma leží vedle něj,“ vzlykal Jaroslav. Kriminalistům se na místě naskytl otřesný pohled.

Bratr vraha rodičů: Jsem mu vděčný, později bych to udělal možná já!

Dům v Tymákově, kde byli mrtví manželé nalezeni.

Žena ležela ve dveřích mezi obývákem a ložnicí, kolmo k tělu manžela. Na čele jí začínala rána, která končila na zátylku, měla i podříznuté hrdlo, téměř oddělenou hlavu od těla a useknutý prst. Muž na zemi v obýváku měl sečná poranění hlavy, hrudníku, paže, lokte, rozpárané břicho a vyhřezlá střeva.

Ponuré zakrvácené místo

„Na kriminálce jsem přes 30 let a podobný případ jsem viděl snad jen dvakrát. Místo bylo velmi ponuré, zatažené závěsy, nízký strop, všude byla krev, koberec jí byl doslova nasáklý,“ vzpomínal kriminalista František Müller. Po podlaze vedly krvavé stopy.

Kriminalisté pracovali od začátku s verzí, že mohl vraždit někdo z rodiny. Manželé měli v pěstounské péči dvě dívky, ty se od nich před činem odstěhovaly. Starší synové Jarda a Vojta byli z prvního manželství muže, Jarda pracoval u táty v truhlárně za minimální mzdu.  

Křik a volání o pomoc

V hledáčku byli i sousedé, se kterými měli zavraždění manželé spory. Ale právě sousedka si po několika dnech vzpomněla na důležitou věc.

„Vzbudila se kolem jedné ráno, a otevřeným oknem slyšela

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací