Symbol vesnice udržovala pečlivě se štětečkem v ruce bezmála čtyřicet let. „O šikovnosti babičky Kašpárkové psala i světová média a nad jejími lidovými ornamenty žasli i akademičtí malíři,“ svěřil se místní písmák Antonín Vrba (59).

Zručná stařenka čarovala se štětci do vysokého věku. „Přede mnou malování prováděla nějaká Maňáková. A tak jsem po ní tu štafetu převzala,“ vzpomínala před časem na svou učitelku babička Kašpárková.

Kapličku malovala modrou barvou, na Slovácku oblíbeným ultramarínem. „Barva je velice drahá a kvalitní. Nátěr vydrží dva roky. Myslím, že by vydržela aj víc, kdyby památkáři dovolili udělat na kapličce pořádnou omítku,“ žehrávala na oko malérečka.

Ornamenty vymýšlela sama

Ornamenty vytvářela paní Kašpárková vždy sama, podle svého námětu, fantazie. Unikátní lidové malůvky připomínají rozkvetlé květiny. „Tvořím, co mě napadne. Ale taková kvítka nerostou,“ smávala se stařenka. O tom, že snad vytváří umělecké dílo, nechtěla skromná žena ani slyšet. „Jakápak já jsem umělkyně! Akorát mě to baví a chci pomáhat,“ říkávala.

Obec Louka se ani po úmrtí Anežky Kašpárkové nemusí bát, že její kaplička zůstane nevymalovaná. Štafetu převezme podle starostky Anny Vašicové jedna z dalších místních šikovných žen.