Nastává zimní období – teploty venku se pomalu sunou k nule a pod ni, v bytech a domech se naopak topí o sto šest. Pocit tepelné pohody je přitom individuální. Zatímco někteří reprezentují „studený odchov“ a spokojeně žijí i při teplotách kolem dvacítky, jiní potřebují k pohodlí pěkně přitopit.

VEDRO, NEBO ZIMA

Nedávný průzkum Sdružení EPS ČR ukázal, že teplota v domácnosti je pro Čechy důležitým tématem a logicky také častým předmětem sporů, a to i zásadních. Kvůli tomu, že je doma příšerné vedro nebo naopak nesnesitelná zima, se podle jeho výsledků přou dvě třetiny českých domácností, přičemž sedm procent dotázaných uvedlo, že jsou takové spory časté.

ŠPATNĚ SE SPÍ

Je přitom zajímavé, že problém s teplotou v bytě není záležitostí jen chladného období roku, nevhodná teplota v místnostech trápí Čechy i v létě. A nejčastěji pociťují takové nepohodlí v ložnici. Z průzkumu vyplynulo, že v létě trpí kvůli příliš vysoké teplotě zhoršenou kvalitou spánku více než polovina Čechů. Doporučovanou ideální teplotu pro spaní se v ložnici nedaří držet pětině Čechů. Nejčastěji doporučenou teplotu překračujeme o 1 až 2 °C, čtyři procenta populace však mají teplotu v ložnici dokonce nad 22 °C.

KOLIK TO MÁ BÝT?

Pro jednotlivé místnosti v bytě panují určitá doporučení, nakolik je vytápět, aby pobyt v nich byl příjemný, zdravý a také co nejméně zbytečně zatěžoval rodinný rozpočet. V obývacím pokoji a kuchyni, kde se pohybujeme přes den nejvíce, by měly panovat teploty mezi 20 až 22 °C, podobně je tomu v pokoji dětském, tedy pokud v něm děti pobývají i ve dne. Větší teplo, přibližně o dva stupně, pak může být v koupelně. V tolik diskutované ložnici a na období spánku obecně např. i v dětském pokoji je pro zdravý spánek optimální hodnota 18 až 20 °C. Zbytečně vytápět pak není třeba chodby, kde stačí 17 až 19 °C.

MOŽNÁ ŘEŠENÍ

Utahovat a povolovat kohoutky je jednou z možností. Další je kvalitní izolace rodinného nebo bytového domu, která pomáhá udržovat v zimě vyšší teplotu při nižších nákladech, v létě brání ohřívání interiéru. Dalšími možnostmi pro letní období je klimatizace, rolety či žaluzie. V zimě se pak vyplatí využívat pokojový termostat s časovým spínačem. Ten umožní naprogramovat snížení teploty na noc nebo na dobu, kdy v místnosti nikdo není. Cestou k úspoře energií a zároveň příjemné tepelné pohodě jsou samozřejmě inteligentní systémy, které mohou řídit nejen vytápění, ale i větrání, osvětlení, chod spotřebičů, a to tak, že se nikde nebude zbytečně svítit, topit, plýtvat energií. Topení se spustí v okamžiku, kdy teplota klesne pod určitou hranici – a nastavit můžete pro různé místnosti různé parametry, jiný režim na všední den, jiný na víkend či dovolenou. Svítí-li v zimě slunce, rolety se samy vytáhnou, aby se interiér přihřál, v horkých letních dnech se naopak samy zatáhnou, aby se nepřehříval a zbytečně neběžela klimatizace.

Autor: Shutterstock

JSME MÉNE VÝKONNÍ, VÍCE PLATÍME        

* Příliš vysoká teplota v obytných místnostech vadí nejen v noci, ale i ve dne. Je prokázáno, že se zvyšující se teplotou v místnosti klesá lidská výkonnost, např. při 27 °C na 70 %.

* Pokojová teplota se řeší i v single domácnostech, kde hádky vznikat nemohou. Nejde v nich sice o pocit tepla nebo chladu, ale o úsporu energií, a tedy peněz. Každý stupeň Celsia navíc totiž znamená zvýšení spotřeby energie o 6 %.