Zmíněná pravidla byste měli nastavit už od prvního dne školy. Jste-li rodičem dítěte, které nastupuje za 14 dní do první třídy, buďte skutečně zodpovědní, na prvních dnech záleží mnohé. Pokud se vaše dítě do školy těší, máte první důležitý krok za sebou. Má-li z nástupu do školy obavy, či dokonce strach, pak byste měli zjistit příčinu. Není třeba se při tom bát využít i služeb odborníků, kteří pomohou např. odbourat obavy ze selhání nebo odhalit sociální či emoční nezralost dítěte a doporučit další postup.
KAŽDÝ VZTAH ZEVŠEDNÍ
Důležité je v dítěti budovat vztah k učení. Podle odborníků se prvotní nadšení ze školy, které je přirozené u prvňáčků, velmi podobá zamilovanosti dvou lidí. Tu sice nelze udržet dlouhodobě, ale je možné vybudovat mezi dvěma lidmi hezký vztah plný důvěry. Převedeno na školní prostředí – dítě se ve škole bude cítit dobře a bude samo sebe vnímat pozitivně i daleko po prvním školním dnu, pokud bude vnímat ocenění a radost rodičů, a to nejen za konkrétní výkony, ale především za snahu, byť tato snaha není korunována úspěchem v podobě samých jedniček. Za těchto okolností pak dokáže zvládat i dílčí školní neúspěchy a rutinu.
DLOUHÁ CESTA
Zvládnutím prvního školního dne, ba ani první třídy to však nekončí. V průběhu celé školní docházky mohou a nejspíš budou nastávat chvíle, které vyžadují zásah rodičů. Nemusí to být jen zhoršený prospěch nebo zanedbání povinností, nezapomínejte třeba na riziko šikany… Předpokladem pro dobré „fungování“ dítěte ve škole je především dobrý vztah mezi ním a rodiči, s nimiž může o svých potížích (ale samozřejmě i radostech a úspěších) bez zábran hovořit. Druhým a třetím, stejně důležitým pilířem je pak vztah dítě–pedagog a rodiče–pedagog. Vzájemná důvěra mezi všemi těmito třemi stranami je ideálním základem pro úspěšné zažehnání většiny školních strastí.
ZASÁHNĚTE VČAS!
Jak poznáte, že má dítě ve škole problém a potřebuje pomoc? Potíže podle odborníků signalizují výraznější a dlouhodobější změny každodenního chování dítěte. Ztrácí zájem o věci, o které je dříve projevovalo, často jej něco před odchodem do školy bolí, špatně spí, bývá smutné až apatické nebo naopak zlostné. V takové situaci je třeba s dítětem hovořit a zjistit, co by mohlo být příčinou změny. U větších dětí může pomoci školní psycholog, jemuž – jakožto relativně cizí osobě – se často děti svěří snáz než rodičům.
