18°C
Kde všude jste v metropoli žila, než jste zakotvila na Malé Straně?
Jako úplně mladá holka jsem se z garsonky stěhovala ke svému tehdejšímu muži Ivanu Vyskočilovi. Žili jsme v malém bytě a stavěli barák. Po rozvodu jsem se z rodinného domu stěhovala do velkého bytu, pak na statek, potom do obřího činžovního bytu v Dejvicích a nakonec jsem si koupila vlastní byteček v Čakovicích. Když jsem se ale před šesti lety seznámila s přítelem Vernesem, na rovinu mi řekl, že tam bydlet nebude. Přestěhovali jsme se tedy do jeho malého bytu na Újezdě a ten po čase vyměnili za větší v secesním domě na Malé Straně. Už mi věříte, že stěhování nesnáším? A taky ho nikomu nedoporučuji. Je snad skutečně lepší vyhořet!
Stěhování ale mívá i lepší stránky. Člověk s sebou většinou netahá vše, co doma nashromáždil. Nebyl to náhodou i váš případ?
Díky tomu, že jsem se tolikrát stěhovala, tak už umím například perfektně sbalit věci do krabic. A je pravda, že už nesbírám žádné pracholapky. Při každém stěhování jsem totiž spoustu věcí protřídila a nechala si skutečně jen to nejcennější. Když se teď podívám třeba na nějakou vázu nebo lampu, kterou mám dvacet let, tak vím, že je to kousek, který je pro mě skutečně důležitý.
V jakém stavu byl činžovní byt, ve kterém nyní žijete?
V dezolátním. Zničené podlahy, někde byly dokonce díry, stěny pobité palubkami, odřené dveře. Vyžadovalo to rekonstrukci jako hrom. Dřina se sice vyplatila, ale doufám, že tak masivní obnovu už nebudu muset absolvovat. Momentálně mě sice čeká rekonstrukce multifunkčního dvorku v ulici Karolíny Světlé, kde se chystám provozovat salon – ateliér pro každého, kdo zavítá do centra a bude mít chuť na kávu, vínečko, na můj slaný koláč, na tureckou masáž nebo změnu vizáže. To už ale nebude žádné bourání, jen kosmetické úpravy a sladění stylů.
Máte exotické kořeny. Ovlivnilo to i styl vašeho bydlení?
Jsem Turkyně z Balkánu. Pro Čecha mohou balkánské a orientální dekorace působit kýčovitě. Kýč ale zároveň mnoho lidí obdivuje. Umění je dokázat různé styly kombinovat. Pak může v moderním interiéru dobře vypadat například zdobená berberská váza, vyšívaný indický kobereček, vodní dýmka, starobylá marocká svítilna nebo meč z mešity. Můj domov je kombinací novodobé secese, v tomto duchu mám například lustry, orientálního stylu a stylu Provence, který také miluji. Co se týká barev, těm jasně vévodí bílá.
Dohadovali jste se s přítelem o podobě nového domova, nebo panovala shoda?
Spíš jsme se dohadovali, já mám ráda starožitnosti a věci s minulostí, přítel zase modernu. Skončilo to ale kompromisem. On vymyslel, jak bude vypadat ložnice, a já mu povolila moderní kuchyň plnou moderních spotřebičů.
Když už jste zmínila kuchyňské spotřebiče, vybírali jste je podle designu, značky nebo s ohledem na to, zda jsou i ekonomické?
Jako správná žena doma hlídám i úspory. Značka pro mě není to hlavní, zajímá mě kvalita, výkon a spotřeba energie. Proto dávám přednost spotřebičům úsporným, těm „áčkovým“. Spotřebu vody mi šetří myčka. Nikdo už snad nevěří tomu, že hospodyňka ušetří, pokud šmudlá nádobí ve dřezu a pak ho oplachuje. Mám i úspornou pračku a taky sušičku. Ta je sice větší žrout energie, ale zase prádlo nemusím žehlit.
Jste i výborná kuchařka. Dokážete energii ušetřit i při vaření?
Na to jsem specialista. Mám spoustu rychlých, pětiminutových receptů, kdy se v jednom hrnci nebo v jedné pánvi dá vykouzlit z mála skutečná pochoutka. Tak třeba z listového těsta, které stojí 25 korun, dokážu upéct čtyři druhy koláče. Pečou se krátce, takže spotřeba elektřiny je minimální. Pokud by čtenáři hledali inspiraci, stačí se podívat na moji facebookovou stránku, kde jsou slané i sladké rychlovky popsány krok za krokem, takže je zvládne opravdu každý. A skutečně, šetří nejen peníze, ale i čas! Koho nebaví internet, tak vše najde i v mé knize To jsem já, Anife!
Hlídáte si i zbytečně rozsvícená světla?
Neustále chodím za svým partnerem a ptám se ho, zda zhasnul. Já jsem navíc „svíčková“, takže mám všude svíčky. Je to pro mě příjemnější, než abych svítila. Buď mi v bytě hoří svíčky nebo krb. Na krb jsem obzvlášť pyšná, i když mi mnozí tvrdili, že v činžovním bytě ho mít nemůžu. Jenže já se nerada smiřuji s větou, že „to nejde“! Krb jsem si postavila sama. Koupila jsem si jen římsu, dvě velké mramorové dlaždice, do toho sklo, kamínky a biokrb. Pak už jen stačí zapálit speciální roztok, já mám ten, co nečmoudí, a máte doma živý oheň, který vám poskytne intimní světlo a taky hřeje.
Regulujete si doma také topení?
Mám nastavený termostat, který udržuje nižší teplotu, pokud nejsme doma. Určitě se vyplatí pořídit si jakýkoliv regulátor teploty, který vyjde na pár korun, než topit, jak se říká, pánu bohu do oken.
Přemýšlela jste někdy o změně dodavatele energií? Někteří slibují lákavé úspory.
Když se vyrojili ti menší a údajně levnější dodavatelé, tak jsem o tom na chvilku uvažovala. Jenže přítel mi vysvětlil, že u nich není záruka, že sliby dodrží. Navíc měli řadu skrytých poplatků, takže ve finále by možná člověk platil i víc. Zůstali jsme proto u velkého dodavatele, se kterým už máme dobré zkušenosti.
Byla jste zvyklá žít v domě se zahradou. Nechybí vám zeleň, vaše oblíbené bylinky a kytky?
Příroda mi samozřejmě chyběla, ale i to jsem vyřešila. Pořídila jsem si v pražském Suchdole chatičku se zahrádkou. Není to žádná papundeklová chaloupka. Mám tu k dispozici sprchu a všechno, co je k pohodlí zapotřebí. Sem jezdím za klidem, relaxovat. Sázím bylinky, pěstuji rajčátka i dýně hokaido, mám tu spoustu růží a jiných květin. Spolu s kamarády tu i grilujeme. Na chatičce jsem od dubna do června, pak jezdím domů a od září do listopadu jsem zase zpátky na zahrádce.
