Jaké oční vady jsou u dětských pacientů nejčastější?

Mezi nejčastější dětské vady patří refrakční vady, krátkozrakost – špatné vidění do dálky, dalekozrakost – špatné vidění nablízko a astigmatismus – neostré vidění na všechny vzdálenosti, dále tupozrakost – zhoršené vidění jedním okem, a strabismus – šilhavost, stav, při kterém osy vidění obou očí nesměřují současně k fixovanému objektu.

Jak a s jakým úspěchem lze tyto potíže v současnosti řešit/léčit?

Vzhledem k tomu, že u dětí se ostrost vidění a spolupráce obou očí  s mozkem vyvíjí přibližně do osmého roku věku, je důležité odhalit oční vadu co nejdříve. Čím dříve se začne léčit, tím lepší je prognóza úspěchu léčby a konečného vyléčení. Velice důležité je komplexní oční vyšetření, bezpodmínečně spojené s rozkapáním očí (tj. cycloplegií), na základě kterého se dítěti předepíší brýle, při případném podezření na tupozrakost se zahájí okluzní léčba (zakrývání lépe vidoucího oka), eventuelně oční cvičení.

V jaké situaci a při jakých projevech by měl rodič zbystřit a odhalit, že dítě nějakou oční vadu nebo problém se zrakem má? Co bývá příznakem? V útlém dětském věku, kdy dítě neumí přesně popsat své pocity a stavy, to nemusí být jednoduché odhalit…

Mezi základní signály, které by měly rodiče upozornit, že s dítětem není něco v pořádku, patří neustálé stěžování si na bolest hlavy, přikládání si knih nebo malování na velmi malou vzdálenost, dívání se na televizi zblízka, mnutí očí, tiky, ale i naklánění hlavy stále na stejnou stranu např. právě při sledování televizní obrazovky. Velmi důležitou roli hraje u očních vad genetika – rodiče, kteří se v dětství léčili s tupozrakostí nebo šilháním, nebo ti, kteří mají dioptrickou vadu, šilhají či trpí tupozrakostí v dospělosti, by oční prohlídku svého dítěte neměli odkládat. Ideální čas na první komplexní oční vyšetření je okolo prvního roku věku dítěte.

Jaká jsou rizika, pokud včas na případnou oční vadu rodič či dětský lékař nepřijdou?

Rizika jsou veliká. Pokud se nepřijde na oční vadu včas, reálně hrozí vznik a rozvoj tupozrakosti a šilhání. Tupozrakost znamená reálné přerušení komunikace mezi mozkem a okem, oko je tak postupně úplně vyřazeno z činnosti a v nejtěžších formách je takřka slepé. Šilhání není pouze kosmetická vada, která sama osobě dostatečně ztěžuje budoucí uplatnění, ale bohužel při něm také hrozí velmi vysoké riziko vzniku tupozrakosti. Dítě s tupozrakostí či šilháním je v budoucnu omezováno ve výběru povolání i koníčků. Často se v praxi setkáváme s případy, kdy se dospělí lidé chtějí zbavit tupozrakosti nebo ji léčit, protože jim vadí, že nevidí dobře oběma očima. To už ale nelze. Tupozrakost je vada, která se dá vyléčit do šesti až sedmi let věku!

Jak často by mělo dítě a od kterého věku podstupovat kontroly u očního lékaře?

Dítě by mělo podstoupit základní screening u pediatra, a to hned po narození, pak v jednom, třech a šesti letech. Pokud ale dítě ve třech letech u pediatra nespolupracuje, což se častokrát stává, je důležité, aby se toto vyšetření v co nejkratší době zapakovalo, nebo absolvovat, i když pouze preventivně, komplexní oftalmologické vyšetření. Toto vyšetření je spojeno s cycloplegií, na základě které oftalmolog posoudí, jestli dítě je, nebo není v pořádku. Jak již bylo zmíněno, pokud je v rodině jakákoli oční vada, zejména tupozrakost a šilhání, mělo by dítě absolvovat preventivní oční vyšetření u dětského oftalmologa už v jednom roce věku.

V dospělosti lze potřebu brýlí řešit prostřednictvím laserových operací. U dětí se k takovému zákroku přistupuje údajně jen ve velmi výjimečných případech. Proč nejsou vhodnými adepty na laserový zákrok a kdy nastávají tyto výjimečné případy?

Již zaznělo, že u dětí se zraková ostrost a spolupráce očí s mozkem teprve vyvíjí, oči rostou, což je spojeno i se změnou dioptrií v průběhu dospívání. Právě proto nejsou operace u dětí vhodné. Nelze předem odhadnout, jak se bude oko dítěte v budoucnosti vyvíjet. K operačním výkonům na odstranění vady přistupujeme ve velice výjimečných případech, jako je např. velký rozdíl dioptrií mezi oběma očima, který není možné dát do brýlové korekce. Rozdíl více než tři dioptrie není mozek zpravidla schopen zpracovat. Ale i v tomto případě se laserovým zákrokem snažíme pouze snížit dioptrie na oku s vyšším postižením, umožnit tak nasazení brýlové korekce a zlepšení prognózy léčby tupozrakosti. Neznamená to, že by dítě přestalo brýle zcela nosit.

Brýle vadí dospělým, dětem ale často překážejí ještě větší měrou. Jak vybírat vhodné brýle pro nejmenší? Existují nějaké odlehčené verze, odolnější konstrukce atd.? Od jakého věku připadá v úvahu možnost používat kontaktní čočky, které vyřeší problém např. při sportu?

V dnešní době je veliký výběr brýlí i pro nejmenší, obroučky jsou ohebné, odolné vůči nárazu a sklíčka vůči rozbití. Je velice důležité, aby brýle dobře seděly za ušima a na nose, aby se dítě nedívalo „nad brýlemi“. Co se týče kontaktních čoček, jsou ve většině případů vhodné u dětí nad 13 let, ale je to hodně individuální. Když dítěti dáte kontaktní čočky, musí se je naučit samo aplikovat. Pokud je samo ve škole, musí  umět s čočkami manipulovat, kdyby si je potřebovalo vyndat atp. Je také důležité, aby si rodič a dítě uvědomovali rizika spojená s nesprávnou manipulací a dávali důsledně pozor na hygienu při manipulaci s kontaktními čočkami. Rizika spojená s nošením kontaktních čoček jsou značná i u dospělých, uvádí se dokonce, že jsou vyšší než riziko podstoupení laserového refrakčního zákroku. U dětí to samozřejmě platí dvojnásob.

Existuje nějaká prevence, jak dětské oči, případně oči obecně chránit? Stejně jako například zubní hygiena – lze dodržovat pravidla nějaké „oční hygieny“? Musejí oči např. odpočívat?

Jediná a hlavní prevence jsou pravidelní prohlídky u očního lékaře. Nicméně i o oči musíme pečovat, uvádí se střídání pohledů do blízka a do dálky, mrkání při dlouhém pohledu na monitor či aplikace kapek na suché oči, to vše však platí spíše pro dospělé. Nutit děti k tzv. oční hygieně nemá příliš velké opodstatnění.

Souvisí zdraví očí s kvalitou potravy, látkami, vitamíny či živinami v nich obsaženými? Opravdu je např. mrkev pro zdraví očí tak zázračná, jak dětem často tvrdíme?

Kvalita a struktura našeho jídelníčku ovlivňuje tělo jako celek, lze tedy jistě připustit i vliv na zrak. Nicméně většina lidových moudrostí vychází spíše z obecného vlivu na tělo jako celek.

Co naopak očím rozhodně nesvědčí a čeho se vyvarovat?

Je tomu stejně jako u pozitivních vlivů – i ty negativní souvisí se životním stylem a s prostředím, ve kterém se pohybujeme – dlouhé sledování televize, monitorů počítačů, tabletů, pobyt v zakouřené místnosti atp., to vše očím jistě nesvědčí. Ale stejně, jak různě reaguje každý jedinec na kladné podněty, reaguje velmi individuálně na ty negativní.