Hlíva ústřičná je cizopasná houba původně žijící na kmenech stromů, ze kterých čerpá zdraví prospěšné látky. Patří mezi jedlé houby s vysokou nutriční hodnotou. Obsahuje vysoký podíl vlákniny, sacharidy, proteiny, esenciální aminokyseliny, vitaminy (B1, B2, B3, B5, B7, C) a minerály (Ca, Fe, Mg, P, K, Se, Na, Zn). Díky antioxidačním účinkům pomáhá chránit buňky před působením volných radikálů. Kromě toho posiluje imunitu a přispívá k udržování správné hladiny cholesterolu v krvi. První zmínky o léčivých účincích hlívy jsou starší více než 2 000 let a pocházejí z Číny – v tradiční čínské medicíně má tato houba své pevné místo a bylo jí přisouzeno poetické jméno „božský květ“.

Od cukrovky po linii

Pokud jde o příznivé vlivy na organizmus, ověřené zkušenostmi, klinickými studiemi a pozorováními, lze začít u cukrovky a skončit u krásy a štíhlosti. Za oblibu vděčí hlíva především řadě v ní obsažených polysacharidů, které významně podporují imunitní systém. Hlíva dokáže u diabetiků příznivě ovlivňovat hladinu krevního cukru po jídle a inzulinovou odpověď. Obsahuje speciální látku – lovastatin, který působí na hladinu tuků v krvi: snižuje hladinu celkového i tzv. „zlého“ LDL cholesterolu, stejně jako riziko vzniku srdečně cévních onemocnění. Tento přírodní statin navíc na rozdíl od syntetických léků snižujících cholesterol nemá vedlejší účinky. Hlíva se zároveň podílí na snižování celkového objemu tělesného tuku.

Posiluje imunitu

Oblíbená houba dále příznivě působí jako prevence před některými nemocemi zažívacího traktu – má prebiotické účinky, čímž stimuluje růst užitečných bakterií v tlustém střevě. V neposlední řadě je účinná jako lapač volných radikálů, které jsou příčinou stárnutí tkání. Dokáže pokožku chránit před účinky UV záření a podílí se na regeneraci kožních buněk.

Díky antioxidační aktivitě má i preventivní účinky proti civilizačním onemocněním. Nejčastěji se v souvislosti s hlívou mluví o příznivém vlivu na imunitu. Betaglukany v ní obsažené aktivují makrofágy, buňky imunitního systému, které zabezpečují ochranu před bakteriemi i jinými cizorodými látkami. Četné klinické studie prokázaly, že hlíva má i protizánětlivé účinky (glukany obsažené v houbě účinně potlačující zánět, např. i na sliznici střeva, se využívají i v léčbě a prevenci ostatních zánětlivých onemocnění, včetně kardiovaskulárních a či artitického poškození kloubů) a vykazuje také antimikrobiální a antivirovou akvititu. Schopnost hlívy působit preventivně proti riziku vzniku nádorových onemocnění se připisuje zejména stimulaci imunitní reakce a imunitního systému vůbec.

Jakou formou?

Na trhu jsou různé typy produktů s hlívou. Některé kombinují různé druhy léčivých hub, jiné spojují hlívu s laktobacily nebo šípkem – zdrojem vitamínu C, což ještě více podporuje schopnost přípravku posílit imunitu organizmu. Výsledkem dlouhodobého užívání trojkombinace účinných látek je ještě silnější a „výkonnější“ imunitní systém. Nejefektivnější je ovšem konzumovat hlívu v celku, která je pro organizmus prospěšnější než extrakt.