Především by měli dostatečně včas před jízdou užít svůj lék, aby je pak nerozptylovaly při řízení slzící oči a kýchání. V žádném případě by při jízdě neměli větrat, protože tak do vozu nahrnou další alergeny.

"Každý lék má určité zpoždění v nástupu účinku. Pokud si řidič vzpomene pozdě, můžete první část cesty strávit kýcháním a smrkáním, než lék zabere," vysvětlují odborníci.

Za jízdy by měl mít alergický řidič vytažená okénka a neotvírat je. "Pro filtraci vzduchu v autě používejte kvalitní pylový filtr. Nebude se snižovat vaše pozornost za jízdy a budete se cítit výrazně lépe," radí  odborníci.

Řidičům se podle odborníků vyplatí sledovat pylové zpravodajství. Pomůže jim odhadnout množství a druhy pylu v ovzduší, takže si budou moci lépe naplánovat cestu. Pokud cestují do ciziny, měli by si zjistit průběh tamní pylové sezony. Skladba pylu v různých pásmech se totiž může výrazně lišit.

Výhodnější je podle odborníků jezdit v době menší aktivity pylu. Pokud je to možné, měl by se řidič - alergik vyhnout jízdě za suchých dní, kdy pyl volně poletuje. Naopak by měl dát přednost době, kdy je po dešti nebo se ochladí - pylu je pak v ovzduší výrazně méně. Více pylu je v ovzduší ráno, méně odpoledne a večer.

Pro alergiky je také důležité dodržovat pitný režim - dostatečný přísun tekutiny totiž přispívá ke zvlhčení sliznic nosu i krku. Svlaženému řidiči se pak lépe dýchá, a tím pádem i lépe řídí.

Řidič alergik by v době pro něj nejkritičtější dokonce měl přenechat řízení jinému řidiči, který není na pyl alergický. Rozhodně se to vyplatí alergikovi i posádce vozu - alergik unavený náporem alergenů si zatím odpočine a nehrozí, že by při záchvatech slzení a kýchání ztratil vládu nad vozem do té míry, že by způsobil havárii.