Setkání se uskutečnilo odpoledne. Úvodní aperitiv, historicky zasvěcená prohlídka zámku, v přilehlém kostele houslový koncert virtuóza Hudečka. Procházka parkem, debatování u stolu. Žádná kontroverzní témata, probírání ožehavé politiky, ale mile společenské setkání.

Smutný deficit noblesy

Charakter události v Lánech nejvíce odpovídal Tea at five neboli tzv. čaji o páté, který se vnímá jako typicky ženská záležitost. U pánů se totiž podobnému podniku spíše říká drinks party. Při dámské sešlosti se většinou podává onen čaj, káva a jiné horké nápoje včetně lehčích vín, likérů, sladkých či slaných chuťovek.

Přísně formální oděv není diktovaný, spíš se předpokládá elegantní městský styl. Obecné doporučení se pak především řídí významem akce, místem konání. Pozvání manželky prezidenta sice není etiketou tolik k sešněrované jako Tea at five u britské královny, ale výjimečná událost to je. V Lánech se zkrátka nejednalo o pokec provinčních podnikatelek či sraz političek z oblasti. A tomu tudíž měly konvenovat outfity, které často měly ke kultivované eleganci hodně daleko. O trendové aktuálnosti modelů nemluvě.

Fotogalerie
1 fotografie

Nedostatek šarmu, příchuť jarmarku

Pouzdrové koktejly, elegantní šaty, kostýmky. Klidně kalhoty v kombinaci se sakem či nosnou blůzou. Střízlivé kabátky. Téměř samospasitelné, důvtipně naaranžované šály či hedvábné šátky dominující minimalistickému základu. Hladké lodičky, nenápadně luxusní kabelky - nejlépe do ruky. Taková klasika se nabízela v případě oficiální sešlosti na zámku Lány.

A jaká byla skutečnost? Většina pozvaných žen zvolila sukňový či kalhotový kostým. U tělnatých dam dost beztvarý. Převládající černá často umocňovala bezprizorní nudu, kterou si zúčastněné pletly s elegancí. Nevhodné tašky a řada špatných, (příliš sportovních a neforemných) ortopedickou obuv připomínajících střevíců. Cirkusácká kostka, řvavě tyrkysové kalhoty, podrážky z mechové gumy. To vše některé z dám předvedly.

Černý Petr pro ženu šéfa Senátu

Hostitelka Livia mezi zúčastněnými zářila a evidentně byla ve formě. Jejímu nebesky modrému modelu z hedvábnému buretu a kožešinovému kabátku by jistě anglický dvůr zatleskal. Nicméně bezchybná první dáma nebyla. Zdobný detail u dekoltu a princes švy by šatům stačily. Spona byla zbytečná a barva měla být zastřenější, více kouřová. Lodičky módně šedavé, nikoli tvrdě černé.

Předsedkyně Sněmovny Mirka Němcová potvrdila svůj britský styl odívání charakterizovaný blůzami, mokasíny a velkými šály, s nimiž si stále neumí poradit. Nicméně v plejádě pozvaných odpovídala dobrému standardu. Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová byla jako vždy předpisově elegantní a Nejvyšší státní zástupkyně Vesecká si zachovala ordinérní pel.

Choť ministra dopravy Bárty, místopředsedkyně Sněmovny za VV, Kateřina Klasnová vsadila ve svých dvaatřiceti letech na nezáživnou klasiku: bílou košili, černý kostým plus stejně barevný plášť a to celé pokazila tvrdě bílou, nepatřičně v velkou taškou. Ale rozhodně na tom byla lépe než její kolegyně Vlasta Parkanová v černém, bílými portami křiklavě lemované kreaci.

Radka Nečasová potvrdila image sympatické paní, které móda a veřejná prezentace pranic neříká, což by mohlo být v případě oficiálních společenských povinností ženy premiéra možným problémem.

Totálně nejhůř pak z z hlediska módního kreditu a etiketou vyžadované elegance dopadla manželka šéfa Senátu Radmila Sobotková. Květovaný, vzorem goblén připomínající kostým s maxisukní, bral včetně střevíců dech. A fakt, že je paní Radmile devětašedesát, není omluvou, i když se u ní – stejně jako u paní Schwarzenbergové – neočekává, že bude inspirativní ikonou. Byť některé věkově příbuzné, ba starší dámy tento požadavek splňují. Stačí připomenout Medu Mládkovou či Elišku Haškovou Coolidge, jež by v lady šatníku daly lekci mnohem mladším ženám, které první dáma do Lán pozvala.