Dnes je letní ledová pokrývka o pětinu menší než v roce 1978. A plocha zamrzlého oceánu je rekordně malá – v létě roztálo o 40 % víc mořského ledu než je průměr mezi léty 1979 až 2000.
Na cestu k norským Špicberkám se vydalo 18 mladých studentů, kteří chtěli zjistit, jaké dopady na životní prostředí mají změny klimatu. Ptáků je tu velké množství, hnízda tady mají asi 3 miliony párů. Žije tady víc než 200 druhů. Je možné vidět alky, racky i alkouny, ale vědci se obávají, že je rostoucí teploty odsud vyženou. Největším suchozemským masožravcem je lední medvěd, který je doma právě v Arktidě. Na ledu závisí jeho bytí a nebytí. Na krách loví tuleně a mrože a vyrůstají na nich medvíďata.
Ale jak led taje, musí lední medvědi na lovu překonávat čím dál větší vzdálenosti. Také doby půstu bývají stále delší. A tající led se pod jejich obrovskou vahou začíná bořit. V červnu se tak z Grónska na Island na ledových krách dostali nechtěně dva lední medvědi.
Podle zprávy vědců amerického ministerstva vnitra ze září 2007 způsobí do poloviny století pokračující tání ledu snížení počtu ledních medvědů o dvě třetiny. Dnes jich žije na pláních Arktidy – v Rusku, Grónsku a na Aljašce – asi 25 000.
