Pavel zaryl do Babišovy koalice a varoval před Rusy. Náčelník Řehka naznačil svůj konec

Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřují k těžkému kompromisu. Bude mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu, řekl při dnešním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze prezident Petr Pavel.

Problémy podle hlavy státu přetrvávají v bezpečnostních vztazích v Evropě. „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ řekl Pavel. Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace.

„Můžeme očekávat dříve či později, že konfrontace znovu vyplave na povrch. To, že Rusko nemá zájem na nějaké mírové koexistenci, to asi v tomto sále nemá smysl zdůrazňovat, ale má smysl o tom hovořit v naší společnosti,“ upozornil Pavel. 

Pavel si rýpl do ANO a jeho parťáků

Prezident přitom opět zmínil výtky směrem k nastupující vládní koalici ANO, SPD a Motoristů. „Pocit urgence vnímání hrozeb chybí a od toho se všechno odvíjí. Nejenom vůle občanů podporovat výdaje na obranu, ale také vůle politiků konat. Když se podíváme na nastupující vládu, na její návrh programového prohlášení, pak v něm není jediná zmínka o Rusku jako hrozbě, není tam ale bohužel ani zmínka o spojenecké odpovědnosti a o naší vůli naplňovat spojenecké závazky,“ rýpl si Pavel do Babišovy budoucí vládní koalice.

„Naštěstí se tam neobjevilo to, že bychom měli uvažovat o referendu o vystoupení z EU nebo z NATO, ale také se tam nikde neobjevilo to, že naši bezpečnost zajišťujeme především v systému kolektivní bezpečnosti a to na nás klade určité nároky,“ doplnil Pavel. 

Příprava na válku

Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu dnešního velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, doplnil Řehka. 

Armáda se podle Řehky tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. S Ruskem se nejde domluvit u piva, ale jen z pozice síly, zdůraznil. „Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ uvedl.

Vojáci podle Řehky musí trávit víc času na cvičištích a střelnicích. „Méně na různých poradách, prezentacích a školeních a v zajetí byrokracie. Musíme cvičit a žít tak, jak bychom v reálu i bojovali,“ uvedl. Doplnil, že každá chvíle strávená jinak než prací na lepší bojové připravenosti, je mrháním zdrojů a ztrátou času.

Kritická slova Řehky

Řehka ve velmi kritickém projevu varoval především před byrokracií a pomalými procesy v české armádě, které se navíc neadaptují na současné potřeby. Do konce ledna bude chtít po svých podřízených konkrétní plány na zjednodušení procesů v jejich oblasti. „Podmínky vytvářené armádě nám vůbec nenahrávají, včetně současné organizační kultury, a to i na ministerstvu obrany. To je ale prostá realita, my se s ní musíme poprat,“ uvedl.

Babišova nová vláda: O kom se také mluví?! Exšéf Českých drah, generál ve výslužbě i bývalý muž z ČSSD

Až se bude lámat chleba, občané se nebudou ptát, kdo armádě házel klacky pod nohy, řekl Řehka. Budou se ptát, co armáda dělala pro bezpečí, dodal. „Vlády a ministři přicházejí a odcházejí, armáda zůstává. Jediní, komu skládáme účty, je naše vlast a vlajka, kterou nosíme na rameni. Nikdo z nás nenosí uniformu, aby byl loajální komukoliv jinému než naší zemi,“ konstatoval.

Armáda podle Řehky potřebuje funkční operační stupeň velení a řízení. Objektivně se modernizuje, ale systém je stále pomalý. „Musíme si připustit, že technologie se mění rychleji, než my dokážeme schválit powerpointovou prezentaci,“ uvedl. Na bojišti na Ukrajině se mění technologie každý měsíc. „My plánujeme drony na rok 2027, ale v té době budou dnešní drony již muzejní kusy,“ varoval.

Řehka skončí?

Řehka označil za pravděpodobné, že dnes jde o jeho poslední plánovací velitelské shromáždění ve funkci. Vojákům též řekl, že je často vyzývá k iniciativě. „A přitom vím, že iniciativa je i v resortu ministerstva obrany často trestána, nebo dokonce kriminalizována,“ řekl. Ubezpečil, že z jeho úrovně žádná kriminalizace iniciativy není a nebude.

Armáda potřebuje experimentovat, udělovat výjimky, když to dává smysl. Systém je přitom pomalý a jede podle pravidel hlubokého míru, řekl Řehka. Za inspiraci v pružné modernizaci označil Polsko, Nizozemsko či Dánsko. V Česku se naopak procesy nijak nezměnily, chybí i přísný jednoduchý kontakt s obranným průmyslem. Příští rok pokládá za rozhodující.

Navždy zůstaneme v NATO, vzkázala Schillerová. Fiala si rýpl do ANO: „Snad se budou chovat odpovědněji“

49 tisíc smluv za 590 miliard Kč

I kdyby nastal na Ukrajině mír na desetiletí, musí Česko podle ministryně obrany v demisi Jany Černochové (ODS) obranu a bezpečnost dát do pořádku. Je třeba pokračovat v procesech, které současná vláda nastartovala, apelovala Černochová na své nástupce.

Na velitelském shromáždění dnes zdůraznila, že k silnější armádě se nedá proškrtat, a polemizovala s nastupující sněmovní většinou, která mluví o tom, že investice nejsou o procentech, ale o efektivitě. Je to podle ní jen cesta k tomu, aby se v rozpočtu obrany hledaly peníze na krytí jiných položek státního rozpočtu. Stát nemůže mít deset priorit, protože je nedokáže ufinancovat, konstatovala. Černochová dodala, že obrana za jejího vedení uzavřela 49 000 smluv za 590 miliard korun, většinou s českými dodavateli.

„Nikdy jsem neměla dvě procenta nebo pět procent (výdajů hrubého domácího produktu) za mantru, ale nikdy jsem je z hlediska stavu naší armády ani nezpochybňovala, protože je to osvědčená metodika,“ uvedla. Díky stabilitě výdajů je podle ní možné stabilně plánovat, předvídat, pořizovat materiál a služby a chovat se efektivně. Výkyvy ve financování podle končící ministryně nejenom, že oslabují obranu, ale jsou neefektivní.

Černochová: Obranný průmysl vstává z popela

V končícím období se podle Černochové podařilo nastartovat krizové, personální, akviziční i legislativní procesy. „Stabilizovali jsme financování a obranné plánování, modernizovali jsme systém péče o válečné veterány, začali významně investovat do infrastruktury, z popela vstává náš obraný průmysl a společnost si uvědomuje význam armády. Tato práce ale nekončí. Na toto úsilí je třeba navázat a vytrvat v něm,“ uvedla. Bez kontinuity a stability se podle ní může vše zadrhnout a obrana a armáda skončit na konci priorit.

Uvedla také, že roste nábor do armády a jejích záloh. Bez toho armáda zestárne, varovala. Ochotu účastnit se je podle ní nutné pěstovat. Získávat nové lidi pro armádu lze podle ní jen kombinací několika opatření. Zmínila virtualizaci náboru a digitalizaci rekrutačního procesu a jeho zjednodušení, větší aktivitu směrem k veřejnosti a také navýšení příjmů vojáků tak, že se armáda stala konkurenceschopnou na trhu práce. Od ledna příštího roku, po druhém zvyšování příjmů vojáků za půl roku, bude mít voják po základním výcviku celkový příjem přibližně 51 000 korun, konstatovala.

Podle Černochové je třeba pokračovat i v modernizaci armády. „Názory, že drony nebo umělá inteligence nahradí třeba těžkou techniku a člověka, jsou pomýlené. Budoucnost je ve spolupráci člověka se strojem, budoucnost je v začleňování robotů a umělé inteligence do toho, co již máme a užíváme. O to je naše úloha složitější a nároky vyšší. Nenechme se mýlit jako před dvaceti lety v době profesionalizace, že zavádění robotů a digitalizace výdaje na obranu sníží. Minimálně ve střednědobém horizontu se tak nestane,“ konstatovala ministryně.

Pavel: Nejsme schopni reagovat na tempo ve světě

Prezident Pavel dnes poznamenal, že aby armáda mohla reagovat na potřeby doby, musí být moderní, adaptabilní, dobře vybavená, vycvičená, flexibilní a rychlá. „Pak musíme začít pracovat podle úplně jiných schémat,“ poznamenal.

„I zkušenosti z Ukrajiny mluví jasnou řečí. Nejsme schopni reagovat na tempo, kterým se mění situace nejen na Ukrajině, ale obecně ve světě. To se nutně musí změnit, pokud chceme být relevantními hráči ve své vlastní bezpečnosti,“ konstatoval.

Situace se podle hlavy státu komplikuje globálně, jistoty, které platily ještě nedávno, jsou zpochybněny, nebo se o nich začíná pochybovat. Pavel také podotkl, že kolektivní obrana se opírá o jednotné a funkční NATO. „Na druhou stranu, když se podíváme, jakým způsobem jednotliví členové NATO plní své spojenecké závazky, pak sami cítíme, že to není stoprocentní,“ podotkl.

Závěry z posledního velkého krizového cvičení v ČR podle Pavla dále ukazují, že existují zásadní problémy. „Když jsem si je přečetl, tak jsem měl pocit, že musí být okamžitě svolaná mimořádná Bezpečnostní rada státu, abychom se bavili o tom, jaké kroky bezprostředně podnikneme, abychom tyto nedostatky začali odstraňovat,“ poznamenal.