Hned za Severokorejci Kubánci? Proti Ukrajině jich mají stát tisícovky!
Jak se Kubánci dostanou na ukrajinské území, aby bojovali po boku Rusů? Vypověděli, že byli podvedeni – původně si mysleli, že si peníze, na které na Kubě nebyli zvyklí, odjedou do Ruska vydělat na stavbách. Skutečnost však byla jiná, byli donuceni podepsat smlouvu v ruštině, které nerozuměli. Napsala o tom Svobodná Evropa.
Dva 19letí Kubánci, identifikovaní jako Alex Vega a Andorf Velasquez, popisovali, jak skončili zranění v bitvě po boku ruských sil na Ukrajině. Cestovali do Ruska, aby „vydělali nějaké peníze“. Cestu dopředu zaplatilo a následně zařídilo trio žen: dvě Rusky a jedna Kubánka.
Když dorazili do Moskvy, oba řekli populárnímu kubánskému videoblogerovi, že byli donuceni podepsat smlouvu v ruském jazyce, kterému nerozuměli, a následně byli posláni do provinčního města Rjazaň, kde byli ubytováni na koleji.
Skončili v přední linii na Ukrajině, vykopávali zákopy – a nakonec byli zraněni, řekli ve videu ze srpna 2023.
Téměř 44 měsíců po invazi na Ukrajinu Rusko podle ukrajinských i západních odhadů nasadilo do války téměř 700 000 mužů. Moskva také rozhodila síť doširoka, aby udržela tok personálu: po boku ruských sil údajně bojuje asi 12 000 Severokorejců. A kdo je hned za nimi? Kubánci.
Ukrajinská tajná služba odhaduje, že byly rekrutovány tisícovky Kubánců, mnoho z nich bylo podvedeno k účasti do boje po boku ruských jednotek. Americká diplomacie v interních dokumentech tvrdí, že počet Kubánců bojujících na Ukrajině je okolo 5000 a kubánská vláda, jak prohlásili američtí představitelé, je aktivně podporuje. Napsala o tom ČTK.
Podle ukrajinských představitelů, kteří minulý měsíc cestovali do Washingtonu, aby informovali vedoucí představitele Kongresu, dohromady nejméně 20 000 Kubánců „čeká na odcestování a nasazení“ v Rusku.
Stovky, možná tisícovky Kubánců mohly být naverbovány 41letou multilingvální pracovnicí cestovní agentury z Rjazaně – podle dopisu, který napsal její právník a který exkluzivně získala Systema, investigativní redakce Svobodné Evropy, šlo ve skutečnosti o více než 3 000 cizinců.
Nejednalo se však o jedinou náborářku.
Místo práce do války
Od té doby, co začala ruská invaze, se rozvinula pavučina náborových systémů, někdy s formálním schválením státu, jindy s menší oficiální podporou. Soukromé žoldnéřské společnosti, jako například Wagnerova skupina, si vybudovaly vlastní schválený náborový systém zaměřený na ruské vězně.
Detaily o tom, jak se Vegas a Velasquez dostali na Ukrajinu, jsou nejasné, ani jednoho z nich se nepodařilo lokalizovat, aby situaci blíže okomentovali.
Nicméně jejich popis cesty má mnoho detailů, které se shodují s plánem zorganizovaným Jelenou Smirnovovou, Ruskou, která vede vlastní cestovní kancelář v Rjazani, což je město přibližně 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
Jejich příběh také sedí na příběh Franka Manfuga, 36letého Kubánce, který byl chycen ukrajinskými vojáky v březnu 2024, tři měsíce poté, co se připojil k ruské armádě. V rozhovorech se Svobodnou Evropou tvrdil, že byl podveden, když odletěl ruským letadlem se slibem pracovní nabídky ve stavebnictví.
Někdy na začátku roku 2023 začala Smirnovová zveřejňovat pracovní nabídky ve španělštině na Facebooku a jeho ruském ekvivalentu VK ve španělsky psané skupině s názvem „Cubans in Moscow“ (Kubánci v Moskvě).
Nabídky práce, které od té doby byly smazány, nabízely náborový bonus, měsíční výplatu okolo 200 000 rublů (v přepočtu přibližně 51 490 Kč) a nakonec ruské občanství. Výplata byla o dost větší, než je průměr na Kubě.
Podle podmínek smluv, které byly podrobně popsány v dopise obhájce, který získala Systema, Smirnovová uhradila náklady rekruta na cestu z Havany do Moskvy, ubytování v Rusku a další související výdaje.
Po příjezdu do Ruska měl dotyčný tyto náklady Smirnovové zpětně uhradit poté, co podepsal smlouvu. Smirnovová nebo její spolupracovníci si zkopírovali bankovní kartu dané osoby a strhli z ní počáteční platbu – aby pokryli své výdaje.
V květnu 2023 článek v novinách Rjazanskije Vědomosti detailně popisoval, jak skupina nových branců z Ruska a také z Kuby podepsala nové smlouvy. „Hlavní motivací je pomoct naší vlasti v těchto pro ni těžkých časech, finanční složka je příjemný bonus,“ citovaly listy místního vojenského náboráře.
Kubánci si stěžovali na krádež
V létě 2023 nicméně skupina okolo tuctu kubánských rekrutů začala odmítat Smirnovové platit. O několik měsíců později několik Kubánců dávalo rozhovory do médií o tom, že jim z bankovních účtů neoprávněně brala peníze. Dvě oficiální stížnosti policie obdržela 25. dubna 2024 a třetí následující den.
Ve stejném měsíci byla Smirnovová zatčena, obviněna z krádeže a uvězněna.
V dopise ruskému komisaři pro lidská práva protestoval obhájce Smirnovové Sergej Poseljagin proti trestnímu stíhání a zadržení své klientky s tím, že vyšetřovatelé „překrucují fakta“ a že se stala obětí spiknutí. Požadoval předčasné propuštění výměnou za podpis smlouvy s ministerstvem obrany, aby sloužila jako tlumočnice v signálovém zpravodajství.
Dopis získala Systema od ukrajinského zákonodárce Mariana Zablotského, který byl mezi těmi, již minulý měsíc cestovali do Washingtonu. Řekl, že získal dopis ze zdrojů, které nechtěl identifikovat.
V dopise z 23. dubna 2024 Poseljagin napsal, že Smirnovová se podílela na náboru více než 3000 Kubánců a dalších cizinců. Dále uvedl, že Smirnovová řekla všem brancům, že si po podpisu smlouvy strhne zpět své předem hrazené výdaje z jejich bankovních účtů. Tvrdil, že 11 osob, které podaly stížnost, k tomu bylo donuceno orgány činnými v trestním řízení.
Tři z nich, kteří podepsali stížnosti proti Smirnovové, jsou kubánští občané, jak vyplývá z informací z uniklé databáze policejních zpráv, které si přečetla Systema.
Jeden z nich, identifikovaný jako Rene Feitas, měl účet na Facebooku, kde 11. března 2025 zveřejnil fotografii, jak stojí v Moskvě a za zády má Kreml. Neodpověděl na zprávy, které mu byly zaslány přes sociální síť. Nicméně příbuzný, který byl identifikován jako jeho bratranec, řekl Systemě, že Fleitas byl podveden a skončil na bojišti. Bratranec řekl, že Feitas je nyní pohřešován.
Podvody dělaly tři ženy?
V kubánských policejních spisech proti Smirnovové je uvedena coby spolupachatelka další žena jménem Olga Šiljajevová, 41letá kadeřnice, jejíž manžel slouží v údržbářské brigádě vojenského letectva, se Smirnovovou úzce spolupracovala při vyřizování smluv zahraničním rekrutům. Podle společné známé obou žen, která hovořila se Systemou pod podmínkou anonymity, Smirnovová a Šiljajevová byly nepřetržitě vídány v náborovém centru v Rjazani, kde denně uzavíraly smlouvy s 30 až 40 lidmi.
Pomáhala také Kubánka, která pracovala jako chůva pro Smirnovovou, starala se o její tři děti, pomáhala s papírováním, nakupováním lístků a vítáním přicházejících rekrutů.
Smirnovová byla propuštěna z vyšetřovací vazby na začátku toho roku.
Další známý žen řekl Systemě, že obě byly poslány na Ukrajinu někdy na jaře 2025. Nyní slouží v jednotce, která je složena převážně z bývalých vězňů, tvrdí známý. Někteří z Kubánců, kteří přijeli do Ruska, nevěděli, že jsou do války, pokračoval; věřili, že jdou pracovat na stavbu či dostanou nějakou podobnou práci. Poukázal také na 37letou Kubánku, která žije v Rusku a jmenuje se Dajana Diazová.
VK stránka Diazové obsahuje fotografii, jak nosí klobouk s ruskou vlajkou, stejně tak s kubánskou vlajkou na svetru. Také je součástí skupiny „Cubans in Moscow“ na Facebooku a VK, některé osoby ji obvinili z toho, že podvedla jejich známé. Dva muži, kteří se objevili na videu na Youtube také zmínili ženu jménem Dajana. Systema kontaktovala Diazovou přes její účet na Telegramu s dotazem, zda pomáhala cizincům najít zaměstnání a podepsat vojenskou smlouvu. „Ne,“ odpověděla Diazová.
Oficiální schválení?
Je nejasné, do jaké míry náborový systém, na který dohlížela Smirnovová, fungoval s oficiálním souhlasem. Systema nenašla žádnou evidenci, která by odkazovala na přímé vazby mezi Smirnovovou a údajnými spolupachatelkami se zpravodajskými službami nebo armádou, s výjimkou Šiljajevové, jejíž manžel byl poddůstojníkem.
Nicméně získávat víza a cestovní povolení pro desítky, ne-li stovky Kubánců a dalších cizinců by jistě přitáhlo pozornost ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra či jiných vládních agentur.
Ukrajinský zákonodárce se domnívá, že operace Smirnovové byla organizována s vědomím FSB či GRU, dvou hlavních ruských zpravodajských služeb. „Cestovní kanceláře tradičně sloužily jako krytí pro Rusko v oblasti logistiky,“ řekl Systemě.
V Havaně kubánské ministerstvo zahraničí odmítlo tvrzení USA, že na Ukrajině bojují kubánské jednotky. „Kuba není součástí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině,“ stojí v prohlášení z 11. října.
Prezidentům a premiérům ostatních zemí EU se na summitu v Bruselu nepodařilo přesvědčit šéfa belgické vlády Barta De Wevera, že státy bloku ponesou společná rizika v případě použití zmrazených ruských aktiv v Evropě na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Evropa zjišťuje, že přemluvit De Wevera je těžší než amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal server Euractiv. Belgická média volila mírnější formulace s tím, že jejich premiér "nechce nic uspěchat" a v souvislosti s aktivy vyzývá k opatrnosti.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear, a diplomatické zdroje již před čtvrtečním jednáním zmiňovaly, že Belgie má kvůli plánu na využití aktiv stále obavy. Belgičtí diplomaté podle zdrojů ČTK rizika přirovnávali k letu letadlem, kdy rizika nehody nejsou velká, nicméně pokud se neštěstí stane, přijde o život spousta lidí.
Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.
Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.
Pět lidí, včetně jednoho dítěte, v noci na dnešek zranil dronový útok v Krasnogorsku, který leží asi 20 kilometrů od centra Moskvy. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova.
Vorobjov na telegramu napsal, že bezpilotní letoun vletěl do bytu ve 14. patře jedné ze zdejších vysokopodlažních budov. Čtyři zraněné, včetně dítěte, převezli zdravotníci do nemocnic. Dospělí podle gubernátora utrpěli poranění hlavy, zlomeniny a střepinová zranění, dítě má lehčí zranění.
