Trump nadával a tlačil na Zelenského, ten žádal tomahawky: Co jsou střely zač a proč po nich touží?
V pátek se uskutečnila schůzka Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Ukrajinský lídr žádal americké střely Tomahawk, které by Ukrajině mohly pomoci zasahovat ruské základny či továrny na drony hluboko za společnými hranicemi. Nicméně prozatím je Zelenskyj nedostane. Proč je Ukrajina potřebuje a v čem jsou střely tak významné? O tom se píše v analýze amerického zpravodajství CNN.
Střela Tomahawk je nesmírně důležitou součástí raketového arzenálu Spojených států. Byla použita během útoků v Sýrii a Libyi a byla hojně využívána proti režimu bývalého diktátora Saddáma Husajna v Iráku, a to jak v devadesátých letech, tak i v roce 2003.
Přibližně 30 střel Tomahawk s plochou dráhou letu bylo rovněž použito Spojenými státy na íránská jaderná zařízení v červnu letošního roku.
Ačkoliv se nejedná o novou zbraň, Tomahawk zůstává účinný a relativně levný, s cenou 2 miliony dolarů za střelu. V závislosti na variantě může zasáhnout cíle ve vzdálenosti 1 600 až 2 500 kilometrů.
To není o moc více než jsou schopny některé ukrajinské drony s delším doletem, ale Tomahawk by měl mnohem větší explozivní účinek. Má sofistikované naváděcí technologie a pohybuje se vysokou podzvukovou rychlostí (zhruba kolem 890 km/h). Je schopný létat nízko, což ztěžuje jeho detekci.
Proč Ukrajina tomahawky potřebuje?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se proto snažil lobovat u administrativy Donalda Trumpa za dodávky těchto střel, které by Ukrajině umožnily zasáhnout cíle hluboko v Rusku. Alespoň prozatím je nedostane. Americký prezident prohlásil: „Potřebujeme tomahawky i pro Spojené státy americké. Máme jich hodně, ale potřebujeme je.“
Podle Institutu pro studium války (ISW) by několik desítek kusů tomahawků mohlo ukrajinské armádě umožnit způsobit značné škody klíčové ruské infrastruktuře. Mohlo by se například jednat o továrnu na drony Šáhid v Tatarstánu či leteckou základnu pro strategické bombardéry Engels-2 v Saratovské oblasti.
„Je velmi obtížné operovat pouze s ukrajinskými drony. Potřebujeme tomahawky s dlouhým doletem,“ řekl v neděli ukrajinský prezident americké televizi NBC. Dodal, že tomahawky „posílí Ukrajinu a donutí Rusy trochu vystřízlivět a posadit se k jednacímu stolu“.
Hádky během jednání
V pátek došlo ke schůzce s Trumpem a Zelenským v Bílém domě. Po únorovém diplomatickém fiasku, kdy Zelenskyj odešel z jednání předčasně, se ani toto setkání neobešlo bez komplikací.
Trump opakovaně naléhal na Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times (FT). Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu ho zničí.
Schůzka se podle svědků několikrát změnila v hádku, při níž Trump „neustále nadával“ a odmítl se zabývat mapami frontové linie, které mu ukrajinská delegace předložila. Ve vyjádření po jednání přitom podle agentury AP uvedl, že obě strany by měly přistoupit na zastavení bojů podél frontové linie.
Trump nicméně podle několika evropských představitelů přítomných jednání doslova opakoval Putinovy argumenty. Zaznít mělo i tvrzení, že na Ukrajině probíhá „speciální operace, ani ne válka“. Trump také údajně řekl, že má map po krk a ruská ekonomika si vede skvěle. Ještě nedávno přitom veřejně prohlásil, že ruské hospodářství je na pokraji zhroucení.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP.
„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
