Zmrazené majetky Rusů v Evropě: Využije je EU na pomoc Ukrajině? Dohoda se rýsuje
Evropští lídři jsou stále více nakloněni poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur, která by měla být zajištěna zmrazenými vklady Centrální banky Ruské federace. Schválena by mohla být do konce roku, píše The Guardian.
Návrhy Evropské komise byly projednány minulý týden na zasedání ministrů financí zemí G7 ve Washingtonu. Rozpravy budou pokračovat ve čtvrtek na summitu lídrů EU v Bruselu. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski minulý týden uvedl, že věří, že „otázka využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch oběti agrese směřuje k šťastnému řešení“. „Je to velmi jednoduché, buď použijeme peníze agresora, nebo budeme muset použít naše vlastní peníze. Neptejte se mě, co preferuji,“ uvedl s tím, že dohoda je dosažitelná do konce roku.
Podle plánu, který Evropská komise minulý měsíc nastínila ve dvoustránkovém dokumentu, by EU poskytla Ukrajině bezúročnou půjčku ve výši 140 miliard eur na základě zmrazených ruských aktiv držených finanční agenturou Euroclear.
„To, co navrhujeme, není konfiskace,“ řekl novinářům na začátku tohoto měsíce vysoký představitel EU. Půjčka by měla být poskytnuta na základě předpokladu, že Rusko by zmrazená aktiva použilo k pokrytí válečných reparací po skončení konfliktu. V září Ukrajina odhadovala, že pro rok 2026 bude potřebovat externí podporu ve výši 50 miliard dolarů.
Belgie spravuje zmrazená aktiva v hodnotě 183 miliard eur skrze bruselskou společnost Euroclear a požaduje podrobné záruky, že v případě kolapsu tohoto systému, který by vyvolal řadu soudních sporů, nepadnou všechny účty na ni. Rovněž plánuje vyvinout větší tlak na G7, aby přijala podobná opatření, která mají za cíl poskytnout pomoc Ukrajině.
Ministři financí zemí G7 projednali tyto plány minulý týden ve Washingtonu, kde se setkali v rámci výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu. Součástí plánu je, že země G7 se spojí, aby ručily za dluhy, především s cílem uklidnit Belgii.
Očekává se, že k této části plánu přispějí i Spojené státy, a to přesto, že přímo drží jen málo zmrazených ruských aktiv. Jednání o příspěvcích jednotlivých zemí G7 k těmto zárukám podle všeho pokračují. Ačkoli podpora Bílého domu bude z politického a právního hlediska důležitá, z ekonomického hlediska není zásadní.
„G7 se shoduje, že musíme pokračovat v tlaku na Putina, aby usedl k jednacímu stolu, a zároveň hledat nový způsob financování válečného úsilí Ukrajiny prostřednictvím využití hodnoty ruských státních aktiv. Pokračujeme v rozvoji přístupu Spojeného království a zvažujeme pouze možnosti, které jsou v souladu s mezinárodním právem a které jsou ekonomicky a finančně odpovědné,“ uvedl k plánu mluvčí britské vlády.
Volodymyr Zelenskyj se setkal s tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustemem Umerovem. Oznámil to v příspěvku na síti X. V příspěvku hovoří o několika prioritách. Zaprvé, připravit nové obranné dohody, které posílí ukrajinské bojové letectvo.
„Druhá priorita – tento týden se uskuteční setkání s lídry evropského společenství a naší Koalice ochotných. Každá země a každý lídr by měl jasně chápat, co nás v této konkrétní chvíli může nejefektivněji podpořit. Naše potřeby v oblasti protivzdušné obrany, konkrétní obsah balíčků obranné podpory, rozšíření iniciativy PURL, seznam potřebného vybavení pro obnovu naší energetické infrastruktury po útocích a koordinace při zpřísňování sankcí – to vše musí být jasně definováno a sděleno každému z našich partnerů podle jeho skutečných možností,“ píše.
Zatřetí projednali program nadcházejících zasedání štábu. Také detailně pracují na potřebách ukrajinského obranného průmyslu, aby zajistili jejich co nejúplnější uspokojení. Podíl dodávek zbraní ukrajinské výroby na frontu musí do konce letošního roku dosáhnout alespoň 50 procent. „Toho je třeba dosáhnout,“ dodává.
Čtyři lidé dnes přišli o život při útoku ruských dronů na Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti, uvádí veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na policii. Dalších sedm lidí utrpělo zranění.
Mezi zraněnými je desetiletá dívka, kterou záchranáři převezli do dětské nemocnice. Stav jednoho ze zraněných je těžký, ostatní jsou ve středně závažném stavu, uvádí Suspilne. Město Novhorod-Siverskyj leží na severovýchodě Čenihivské oblasti nedaleko administrativní hranice se Sumskou oblastí a několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem. Suspilne na svém telegramovém kanálu informuje, že exploze zazněla také v Sumách. Další podrobnosti zatím nejsou známy.
Černihiv a severní část regionu se v pondělí ocitla bez dodávek elektrické energie v důsledku ruského útoku na energetickou infrastrukturu. Dnes ukrajinské ministerstvo energetiky informovalo, že statisíce lidí v této části země zůstávají bez elektřiny, protože nad poškozenými objekty krouží ruské drony, a technici se kvůli tomu nemohou pustit do oprav.
Dlouhodobý a udržitelný mír, ne urychlené příměří. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes vyjádřil k prohlášením, že válka na Ukrajině by měla být zastavena na současné linii kontaktu. Tento požadavek byl obsažen zejména v dnes zveřejněném prohlášení předních evropských lídrů, kteří tento postoj připisují americké administrativě, ačkoli v ní existují značné výkyvy.
„Chci oficiálně potvrdit, že Rusko nezměnilo svůj postoj ve srovnání s dohodami dosaženými během dlouhých jednání Putina a Trumpa na Aljašce. Tyto dohody vycházejí z tehdejší dohody, kterou prezident Trump stručně formuloval, když řekl, že je potřeba dlouhodobý a udržitelný mír, nikoli okamžité příměří, které nikam nevede,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě podle agentury TASS.
Kreml uvedl jako jednu z hlavních příčin konfliktu snahu Ukrajiny vyzbrojit se a vstoupit do NATO a spolupracovat s ním, jakož i politický režim, který na Ukrajině vznikl po Revoluci důstojnosti v roce 2014.
