„Řekl jsem mu, že potřebujeme jednu věc.“ Zelenskyj požádal Trumpa o střely Tomahawk
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal v úterý při jejich jednání šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o střely Tomahawk, aby donutil Rusko k míru. Napsal to dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Zelenskyj v rozhovoru s tímto portálem připustil, že Trumpa požádal o další zbraňový systém, který by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina přimět k zahájení mírových rozhovorů. Zbraň tehdy nespecifikoval.
„Řekl jsem mu, že potřebujeme jednu věc,“ reagoval Zelenskyj na dotaz, co by mohl Trump udělat, aby pomohl Ukrajině vyhrát válku, kterou proti ní už čtvrtým rokem vede Rusko. „Mimochodem, potřebujeme ji, ale to neznamená, že ji použijeme. Protože, pokud ji budeme mít, tak si myslím, že to bude další tlak na Putina, aby se posadil a jednal,“ dodal ukrajinský prezident. Trump mu podle jeho slov odpověděl: „Budeme na tom pracovat“. Státníci spolu jednali v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN.
Podle ukrajinského činitele a dalšího blíže neupřesněného zdroje Zelenskyj požádal konkrétně o naváděné střely s plochou drahou letu Tomahawk. Ty mají mnohem delší dolet než rakety, které Ukrajině dosud poskytlo NATO, uvádí Axios. U střel Tomahawk web zmiňuje dolet zhruba 1600 kilometrů, u systémů ATACMS přibližně 300 kilometrů. Americké střely ATACMS povolil loni Ukrajině používat proti cílům na ruském území tehdejší americký prezident Joe Biden.
Zelenskyj poznamenal, že Ukrajina už nyní může udeřit hluboko na ruském území svými drony, ale mnoho vojenských cílů má podle něj sofistikovanou protivzdušnou obranu, kterou je s bezpilotními letouny obtížné prolomit. Střely Tomahawk jsou také mnohem rychlejší než drony a jejich úder je ničivější. Ukrajina o ně v uplynulém roce podle Axiosu vyjádřila zájem několikrát, ale prý je to jediný systém, který Trump zatím nedovolil prodat spojencům v NATO, kteří nyní zbraně od Spojených států pro Ukrajinu nakupují.
Ukrajina se ruské invazi brání i s pomocí ve formě vojenského vybavení od svých spojenců. Ukrajinci zároveň sami vyvíjejí vlastní zbraně. Neochotu partnerů ohledně poskytnutí zbraní dlouhého doletu se snaží obejít vývojem vlastních systémů, jako je zbraň Paljanycja nebo střela s plochou drahou letu Flamingo, ale těm chybí desítky let zkušeností, které má Tomahawk, dodal Axios.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun. „Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka. Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun. Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko. Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. „Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
